Svěřenský fond: Co to je a proč ho lidé zakládají?
Svěřenský fond je efektivní právní nástroj pro ochranu, správu a předání majetku. Umožňuje vyčlenění majetku zakladatele za účelem jeho správy pro konkrétní osoby nebo stanovený účel. Tento institut byl v České republice zaveden zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem, účinným od roku 2014, konkrétně v § 1448-1474. Vyčleněním majetku do svěřenského fondu ztrácí zakladatel nad tímto majetkem vlastnická práva. Majetek nemá vlastníka, ale je spravován svěřenským správcem podle pravidel stanovených statutem fondu. Více o základních principech svěřenských fondů a jejich zakládání se dozvíte v našem předchozím článku zde.
Vedle ochrany majetku před právními riziky, zajištění jeho dlouhodobé správy a plynulého mezigeneračního předání poskytují svěřenské fondy vysokou míru anonymity, což je významným faktorem pro mnoho zakladatelů a primárním tématem následující pasáže tohoto článku.
Určení skutečného majitele OK, jejíž relevantní podíl vlastní svěřenský fond
Kdo vlastně stojí za společností? To je otázka, kterou si kladou nejen úřady, ale i banky, obchodní partneři či novináři. Někdy je odpověď jednoduchá, jindy se skrývá za složitými strukturami – třeba když firmu spoluvlastní právě svěřenský fond. V takových případech je důležité zjistit, kdo má z podnikání skutečný prospěch. Správná identifikace skutečného majitele je klíčová pro právní jistotu obchodní korporace, třetích osob a pro dodržení zákonných povinností.
Pravidla pro identifikaci skutečných majitelů se neustále vyvíjejí. Evropská legislativa i národní právní úpravy kladou stále větší důraz na transparentnost podnikání, a proto se firmy musí přizpůsobovat novým požadavkům. Nejde jen o formální zápis do registru – jasná vlastnická struktura usnadňuje financování, posiluje důvěru obchodních partnerů a chrání před podezřením z praní špinavých peněz. I proto lze v nadcházejících letech očekávat další zpřísnění pravidel a rozšíření povinností v této oblasti. V České republice byl v roce 2021 v reakci na evropskou směrnici přijat zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů.
Metody určování majitele obchodní korporace, jejíž relevantní podíl vlastní svěřenský fond
V situaci, kdy relevantní podíl v obchodní korporaci drží svěřenský fond, fundace nebo jiné právní uspořádání, využívá právní praxe dvě základní metody k určení skutečného majitele.
První z nich je převzetí všech formálních skutečných majitelů svěřenského fondu jako skutečných majitelů obchodní korporace. Užití této metody vyhází z předpokladu, že skutečnými majiteli dané obchodní korporace jsou všichni formální skuteční majitelé svěřenského fondu. Mezi tyto osoby patří zejména zakladatel fondu, svěřenský správce, obmyšlený a případně osoby s dohledovou funkcí, jako je rada protektorů. Výhodou tohoto postupu je jeho administrativní jednoduchost, protože umožňuje přímé převzetí známých a dostupných údajů. Nevýhodou však může být nižší přesnost, jelikož ne vždy mají všichni formální skuteční majitelé reálný vliv na obchodní korporaci. Vypovídající hodnota takto zapsaných údajů o skutečném majiteli obchodní korporace je tak nižší a v důsledku toho může dojít k nesprávné identifikaci skutečných majitelů a snížení transparentnosti vlastnické struktury.
Další komplikací je ochrana osobních údajů. Pokud svěřenský fond zahrnuje obmyšlené, jejichž identita by měla zůstat neveřejná (např. ochrana nezletilých či zdravotně postižených osob nebo prostá ochrana soukromí), povinné zveřejnění jejich jmen může být v konfliktu s účelem fondu a s vůlí zakladatele. Tento požadavek na transparentnost tedy může narazit na právní ochranu soukromí obmyšlených, což činí celý proces složitější a vyžaduje pečlivé zvažování mezi požadavky na zveřejnění a ochranou osobních údajů.
Druhý přístup se soustředí na to, kdo má skutečný rozhodovací vliv na obchodní korporaci skrze svěřenský fond, tedy kdo ji fakticky ovládá. Na rozdíl od první metody se zde nepočítá s tím, že formální skuteční majitelé fondu jsou automaticky i skutečnými majiteli obchodní korporace. Tím se však tato metoda stává složitější cestou, která obvykle vyžaduje podrobnější analýzu vztahů mezi jednotlivými fyzickými osobami a jejich vztahem k obchodní korporaci, což může být poměrně komplikované a časově náročné. Zkoumá se, kdo ve skutečnosti ovládá činnost korporace (skutečným majitelem tak často bývá zakladatel či správce fondu) a kdo má právo na podíl na zisku v obchodní korporaci (zde se v drtivé většině případů jedná o obmyšleného). Pro užití této metody jsou informace o tom, kdo je formálním skutečným majitelem svěřenského fondu, užitečné pro další postup. Skutečným majitelem v materiálním slova smyslu zpravidla bývá někdo z formálních skutečných majitelů.
Za přesnější je obecně považován druhý přístup, avšak jeho aplikace je složitější. V některých případech může být obtížné určit, zda vůbec existuje skutečný majitel v materiálním smyslu. Zejména pokud je kontrola nad svěřenským fondem rozložena mezi více osob a nikdo tak nad ním nemá kontrolu výlučnou. Je proto nezbytné zvolit správnou metodu v konkrétním řešeném případě, nebo ideálně použít kombinaci obou. Nejprve se identifikují formální skuteční majitelé a poté se provede podrobný přezkum jejich skutečné kontroly a vlivu na společnost.
Souběh rolí zakladatele, správce a obmyšleného ve svěřenském fondu
Svěřenský fond je flexibilní nástroj správy majetku, který umožňuje, aby se v něm různé role prolínaly. V praxi se často řeší otázka, zda může být jedna osoba současně zakladatelem, správcem i obmyšleným. Zakladatel je ten, kdo fond vytváří a vyčleňuje do něj majetek. Správce jej pak spravuje a rozhoduje o nakládání s majetkem podle podmínek stanovených statutem. Obmyšlený je ten, komu má fond přinášet užitek – tedy kdo z něj čerpá plnění.
Zákon souběh rolí nevylučuje, ale je nutné dbát na to, aby fond zůstal skutečně oddělenou majetkovou entitou. Nejběžnější variantou je, že zakladatel je zároveň obmyšleným, nebo že správce je zároveň obmyšleným. Souběh všech tří rolí už ale může narazit na právní a daňové otázky, kdy tato kombinace zpochybňuje smysl fondu – tedy oddělení majetku od zakladatele. Majetek tak prakticky neopustí sféru vlivu této osoby. Finanční úřady pak takový souběh mohou vnímat jako účelové obcházení daňových povinností. Dalším problémem je ochrana před věřiteli – pokud někdo převede svůj majetek do fondu, ale nadále s ním disponuje, soud může takový převod označit za neúčinný vůči věřitelům. Podobné situace nastávají například při exekučním řízení, kde se dlužník snaží "ukrýt" majetek do fondu, ale zároveň si nad ním ponechá plnou kontrolu. Z těchto důvodů je v praxi běžnější, že alespoň jedna z těchto rolí je obsazena jinou osobou, aby bylo zajištěno skutečné oddělení majetku a důvěryhodnost fondu.
Dozor nad svěřenským fondem
Mít nezávislý dozor nad svěřenským fondem je klíčové pro zajištění toho, že fond plní svůj účel a že správce jedná v souladu s pravidly stanovenými zakladatelem. Dozor pomáhá chránit obmyšlené před možným zneužitím správy majetku, před střetem zájmů správce nebo před jeho nečinností.
Dozor nad svěřenským fondem může vykonávat hned několik osob. Zakladatel, ponechá-li si kontrolní pravomoci, může ovlivňovat fond např. jmenováním a odvoláváním správce nebo schvalováním klíčových rozhodnutí. Obmyšlený často mívá právo na informace o hospodaření fondu a může se domáhat nápravy, pokud správce nejedná v jeho zájmu. Zvláštním subjektem, kterému může být svěřen dozor, je tzv. protektor – osoba výslovně pověřená dohledem nad správou fondu. Může být jmenován zakladatelem a jeho pravomoci závisí na statutu fondu. Protektor může například schvalovat rozhodnutí správce, odvolávat ho nebo zasahovat v případě porušení povinností. V případě sporů nebo podezření z porušení povinností může do správy fondu (pravděpodobně nejvýrazněji) zasáhnout i soud (např. na návrh obmyšleného).
Dozorový mechanismus zvyšuje důvěryhodnost fondu a obecně zajišťuje, že správa probíhá podle původního záměru zakladatele
Založení svěřenského fondu na klíč
Potřebujete pomoct se založením svěřenského fondu? Umíme pro Vás zvolit adekvátně nastavený statut svěřenského fondu, pomůžeme i s volbou správce a také s vložením majetku do svěřenského fondu či založením účtu v bance.
