
Peněžitý trest je významnou alternativou k trestu odnětí svobody a představuje základní sankci, která je primárně zacílena na postih peněžních prostředků pachatele. Tímto trestem by tedy měly být postihovány ty úmyslné trestné činy, jimiž se pachatel snažil získat, popř. již získal majetkový prospěch. Ačkoliv se jedná o trest s jednoznačnou majetkovou povahou, neuplatní se pouze u majetkových trestných činů. Nad rámec výše uvedeného se peněžitý trest uplatní i v případech, kdy trestní zákon uložení tohoto trestu za spáchaný trestný čin dovoluje, nebo ho ukládá za přečin[1] a vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a osobě a poměrům pachatele nepodmíněný trest odnětí svobody současně neukládá.
Vláda však v rámci rozsáhlé připravované novely trestního zákoníku[2] (dále jen jako „TZ“) navrhuje širší a univerzálnější využití peněžitého trestu. Bude se trestat více finančně a méně často vězením? Na to se zaměříme v dnešním článku.
Chystané změny
Vláda v připravované novele TZ navrhla zrušit dosavadní zákonná omezení a umožnit ukládání peněžitého trestu jako samostatného (až na určité výjimky) ve všech případech.
Pozměněné ustanovení § 67 TZ dle novely vypadá takto:
§ 67
Peněžitý trest
(1) Peněžitý trest může soud uložit pachateli za jakýkoli trestný čin; zejména zváží jeho uložení, jestliže pachatel pro sebe nebo pro jiného úmyslným trestným činem získal nebo se snažil získat majetkový prospěch. Peněžitý trest soud neuloží, je-li zřejmé, že by byl nedobytný.
(2) Peněžitý trest může být uložen jako trest samostatný, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu a osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba; jako trest samostatný však nemůže být uložen za zločiny uvedené v hlavě třetí zvláštní části tohoto zákona a za zvlášť závažné zločiny.
Z výše uvedeného vyplývá, že oproti dosavadní právní úpravě, bude soud moci uložit peněžitý trest za podstatně větší počet trestných činů, ovšem s výjimkou trestných činů uvedených v hlavě třetí zvláštní části (zločiny proti důstojnosti v sexuální oblasti) a zvlášť závažných zločinů.
Změna sazeb peněžitého trestu
Navržená změna sazeb má odpovídat závažnosti spáchaného činu a rovněž zdůraznit, že se jedná o skutečnou alternativu k trestu odnětí svobody. V případě přeměny peněžitého trestu na trest odnětí svobody se totiž navrhuje, aby za jednu denní sazbu připadal jeden den odnětí svobody – na rozdíl od současné právní úpravy, kdy jedna denní sazba peněžitého trestu odpovídá dvěma dnům výkonu trestu.
Co se týče maximální výše peněžitého trestu, navrhuje se, aby počet denních sazeb odpovídal horní hranici trestní sazby odnětí svobody vyjádřené ve dnech. To znamená, že je-li například horní hranice trestu odnětí svobody za daný trestný čin stanovena na jeden rok, bude možné uložit peněžitý trest až ve výši 365 denních sazeb.
Lze tedy říci, že přístup, uvedený v novele TZ, odpovídá požadavku, aby v případě přeměny peněžitého trestu na trest odnětí svobody takto přeměněný trest nepřesáhl zákonem stanovenou horní hranici pro daný trestný čin.
Závěrem
Peněžitý trest má tedy ve znění novely TZ získat větší váhu, než doposud, stát se flexibilnějším a zároveň adekvátním způsobem, jak trestat bez nutnosti posílat pachatele za mříže. Byť se ovšem tato koncepce může zdát přívětivá, nutno podotknout, že ukládání peněžitých trestů je vždy jen a pouze v pravomoci soudů. Lze však s ohledem na dosavadní stoupající tendenci v jejich ukládání předestřít, že se tak bude dít (a to i s ohledem na současnou zatíženost věznic).
Pokud nyní čelíte obvinění ze spáchání trestného činu či řešíte jiný trestněprávní problém, neváhejte se obrátit na naší advokátní kancelář NEST LEGAL s.r.o., pečlivě Váš případ prostudujeme a budeme hájit Vaše práva!
[1] Přečiny jsou všechny nedbalostní trestné činy a ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let.
[2] Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník