Neplatnost je právní následek, který nastává, pokud právní jednání nesplňuje zákonem stanovené podmínky, a proto nevyvolává zamýšlené právní účinky. Může být absolutní, kdy k neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti (například pokud jednání odporuje zákonu nebo dobrým mravům), nebo relativní, kdy se jí může dovolat pouze osoba, kterou má chránit. Cílem institutu neplatnosti je zajistit, aby právní řád uznával jen taková jednání, která splňují základní požadavky legality a spravedlnosti.