Právní kontinuita označuje nepřerušené a trvající právní navazování určité právní skutečnosti, subjektu nebo stavu na předchozí právní režim. V praxi jde o zajištění toho, že určitá právní skutečnost, instituce nebo právní subjekt nezaniká, ale pokračuje ve svém právním bytí i za změněných okolností – například při změně státu, právního řádu, vlastnické struktury nebo organizační formy.