Právo na obhajobu patří mezi základní pilíře spravedlivého trestního řízení. Ne každý obviněný si však může dovolit hradit náklady obhajoby z vlastních prostředků. Právě proto český právní řád umožňuje za splnění zákonných podmínek přiznat obviněnému nárok na bezplatnou obhajobu nebo obhajobu za sníženou odměnu. Náklady pak hradí zcela nebo zčásti stát. Jak mají soudy při rozhodování o takové žádosti postupovat, připomněl Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 2362/25 ze dne 2. července 2026.
Kdy má obviněný nárok na bezplatnou obhajobu?
Listina základních práv a svobod zaručuje každému obviněnému právo na právní pomoc v trestním řízení. Pokud obviněný prokáže, že nemá dostatek prostředků k úhradě nákladů obhajoby, může mu soud přiznat obhajobu bezplatnou nebo za sníženou odměnu. Smyslem tohoto institutu je zajistit, aby možnost účinné obhajoby nezávisela na majetkových poměrech člověka. Jinými slovy, právo na obhajobu musí být reálně dostupné nejen majetným, ale i těm, kteří se nacházejí v tíživé finanční situaci.
Jaký případ Ústavní soud řešil?
Stěžovatel byl trestně stíhán pro závažnou drogovou trestnou činnost a související legalizaci výnosů z trestné činnosti. Nacházel se ve vazbě a požádal soud o přiznání nároku na bezplatnou obhajobu. Tvrdil, že nemá žádný hodnotnější majetek ani finanční prostředky, z nichž by mohl hradit náklady své obhajoby.
Obecné soudy jeho žádosti nevyhověly. Přestože připustily, že se nachází ve vazbě a aktuálně nemá možnost pracovat, vycházely z úvahy, že je mladý, zdravý a v budoucnu bude schopen si prostředky na úhradu obhajoby vydělat. Současně poukazovaly na jeho předpokládané výnosy z trestné činnosti, životní styl z minulosti nebo skutečnost, že jeho rodina pobírala sociální dávky. Podle soudů proto nebylo namístě, aby náklady jeho obhajoby nesl stát.
Rozhodující je současná situace, nikoli nejistá budoucnost
Ústavní soud s tímto přístupem nesouhlasil. Připomněl, že při rozhodování o bezplatné obhajobě musí soudy vycházet především z aktuálních majetkových a výdělkových poměrů obviněného. Hodnocení jeho majetkové potenciality sice není vyloučeno, musí však být založeno na konkrétních a reálně doložených skutečnostech. Nelze odmítnout žádost pouze s odkazem na domněnku, že si obviněný někdy v budoucnu bude schopen na obhajobu vydělat. Takový spekulativní postup by podle Ústavního soudu vedl k faktickému vyprázdnění samotného práva na bezplatnou pomoc obhájce.
V projednávané věci soudy vycházely především z úvah o neurčité budoucnosti. Nezohlednily přitom, že stěžovatel byl ve vazbě, kde jsou možnosti výdělku výrazně omezené, ani to, že případné pracovní uplatnění ve výkonu trestu představovalo pouze hypotetickou možnost bez jakéhokoliv konkrétního časového rámce. Ústavní soud proto označil jejich úvahy za nepřesvědčivé a rozporné s dosavadní judikaturou.
Minulé příjmy ani domnělé výnosy z trestné činnosti samy o sobě nestačí
Obecné soudy přihlížely také k tomu, že podle orgánů činných v trestním řízení mohl stěžovatel v minulosti získat značný majetek z trestné činnosti. Ani tato okolnost však podle Ústavního soudu automaticky neznamená, že je schopen financovat svou obhajobu.
Rozhodující totiž bylo, že podstatná část tohoto majetku byla v době rozhodování zajištěna a obviněný s ní nemohl nakládat. Stejně tak nebylo možné vycházet z toho, že v minulosti absolvoval dražší zahraniční dovolené nebo vedl nákladnější životní styl. Tyto skutečnosti samy o sobě nic nevypovídaly o jeho aktuální schopnosti hradit náklady obhajoby.
Ústavní soud současně zdůraznil, že soudy nemohou žádost o bezplatnou obhajobu zamítnout jen proto, že se obviněný do nepříznivé finanční situace podle jejich názoru dostal vlastním zaviněním nebo v důsledku předchozího protiprávního jednání. Trestní řád totiž takovou podmínku nestanoví a soudy ji nemohou dovozovat výkladem. Pro posouzení nároku je rozhodující, zda obviněný v době rozhodování skutečně disponuje dostatečnými prostředky k úhradě nákladů obhajoby, nikoli jaké okolnosti vedly k jeho současné majetkové situaci.
Náklady obhajoby nelze přenášet na advokáta
Ústavní soud se vymezil také proti argumentaci obecných soudů, podle níž musel obviněný i jeho zvolená obhájkyně počítat s tím, že odměna za poskytnuté právní služby nemusí být uhrazena. Takový přístup podle Ústavního soudu nemá oporu v zákoně a ve svém důsledku oslabuje samotné právo na obhajobu.
Ústavní soud připomněl, že právo na bezplatnou obhajobu má zajistit skutečnou dostupnost právní pomoci i osobám, které si ji z důvodu své nemajetnosti nemohou samy hradit. Stejně tak zdůraznil, že náklady na realizaci tohoto základního práva nelze přenášet na advokáta jen proto, že se obhajoby ujal. Takový postup by mohl nepřípustně zasáhnout nejen do práva obviněného na obhajobu, ale také do ústavně chráněných práv samotného advokáta, zejména do jeho práva získávat prostředky pro své životní potřeby prací.
Jaký význam má nález pro praxi?
Tento nález připomíná, že při rozhodování o nároku na bezplatnou obhajobu musí soudy vycházet především z aktuálních majetkových poměrů obviněného a pečlivě posoudit, zda je skutečně schopen hradit náklady své obhajoby. Nestačí přitom vycházet z obecných úvah o jeho budoucích výdělcích nebo z hodnocení okolností, které vedly k jeho nepříznivé finanční situaci.
Ústavní soud současně potvrdil, že právo na obhajobu musí být reálně dostupné každému bez ohledu na jeho majetkové poměry. Pokud jsou splněny zákonné podmínky pro přiznání bezplatné obhajoby nebo obhajoby za sníženou odměnu, nelze tento nárok odepřít na základě hypotetických úvah ani přenášet náklady obhajoby na samotného advokáta.
Nejste si jisti, zda splňujete podmínky pro přiznání bezplatné obhajoby, nebo potřebujete zastoupení v trestním řízení? V advokátní kanceláři NEST LEGAL s.r.o. jsme připraveni poskytnout Vám odbornou právní pomoc a důsledně hájit Vaše práva v každé fázi trestního řízení.
