Důkaz je prostředek sloužící k prokázání určité skutečnosti relevantní pro rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu veřejné moci. Ve smyslu právního řízení jde o základní nástroj, jímž účastníci řízení a soud zjišťují skutečný stav věci. Důkazy mohou být prováděny v rámci civilního, trestního i správního řízení a jejich pravidla upravují příslušné procesní předpisy – například občanský soudní řád (zákon č. 99/1963 Sb.), trestní řád (zákon č. 141/1961 Sb.) nebo správní řád.
Důkazem může být cokoliv, co může přispět ke zjištění skutečností důležitých pro rozhodnutí, typicky jde o výslechy svědků, listiny, znalecké posudky, odborná vyjádření, ohledání věcí, nahrávky či elektronické záznamy. V civilním řízení platí zásada volného hodnocení důkazů (§ 132 o. s. ř.), podle níž soud není vázán předem stanovenou důkazní silou jednotlivých důkazů, ale hodnotí je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle vlastní úvahy.