Legisvakační lhůta je časové období mezi vyhlášením právního předpisu ve Sbírce zákonů (platností) a nabytím jeho účinnosti. Slouží k tomu, aby se adresáti právní normy mohli s novou úpravou seznámit a přizpůsobit jí své jednání. Obvyklá legisvakační lhůta v českém právu je patnáct dnů ode dne vyhlášení, pokud zákon nestanoví delší nebo naopak kratší dobu, případně nezavádí účinnost okamžitou.