V dnešním článku se zaměříme na pojem legisvakanční lhůty, a to spolu s pojmy, které jsou s ní pevně spjaty – platnost a účinnost zákona. V tomto ohledu zdejší téma proložíme i zkušenostmi z vlastní trestněprávní praxe ve vztahu k nadcházející účinnosti novely trestního zákoníku.
Platnost a účinnost zákona
Zákon se stává platným v okamžiku jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů (kterémužto samozřejmě předchází legislativní proces). Dnem své platnosti se stává právní předpis (např. zákon) součástí právního řádu. Při tvorbě nových zákonů (ať už novelizací či zákonů úplně nových) je vždy zapotřebí, aby zákonodárce stanovil, kdy tento zákon nabývá účinnosti – tj., kdy jej lze uplatňovat a vyvozovat z jeho dikce důsledky pro jeho adresáty. Jinými slovy, dnem účinnosti je možná aplikace právního předpisu a normy v něm stanovené jsou od této doby právně vynutitelné.
Účinnost je obvykle stanovena výslovně (nalezneme ji zpravidla na konci právního předpisu), ke konkrétnímu datu nebo ke dni, kdy nastane nějaká právní skutečnost.
Legisvakanční lhůta
Legisvakanční lhůta je období mezi platností zákona a jeho účinností. Zjednodušeně řečeno – zákon už existuje a je součástí právního řádu, ale ještě se podle něj nepostupuje. Tato doba má sloužit k tomu, aby se s novou právní úpravou mohli seznámit nejen odborníci, ale i veřejnost, soudy nebo úřady.
Promítání prozatím neúčinné právní úpravy do rozhodovací soudní praxe
V praxi však může nastat situace, kdy je zákon formálně neúčinný, ale soudy už jeho obsah berou v potaz při výkladu – zejména tehdy, když je jasné, že nová úprava vyjadřuje aktuální vůli zákonodárce a brzy vstoupí v účinnost. V takovém případě nejde o retroaktivitu, ale o projev materiálního právního státu, který upřednostňuje racionální a předvídatelný výklad práva před formalismem.
S ohledem na nadcházející účinnost novely trestního zákonu (od. 01.01.2026), která pojímá odlišný, méně restriktivní přístup k problematice konopí, se i naše advokátní kancelář setkala s tímto přístupem soudu ke své rozhodovací praxi. Ve vztahu ke zmiňované novele trestního zákoníku si Vás dovolujeme odkázat na naše dřívější články.
V rámci naší trestněprávní praxe jsme se v současné době s tímto přístupem setkali. Našemu klientovi hrozil v souvislosti s trestním stíháním trest odnětí svobody v trvání 8 až 12 let. Díky našemu přístupu, spočívajícím především ve zpracování již aplikovatelné recentní judikatury a současným akcentováním legislativní změny jsme u odvolacího soudu (po odvolání státního zástupce v neprospěch obžalovaného co do výroku o výši trestu) dosáhli trestu odnětí svobody na 3 léta s podmíněným odkladem na 5 let v kombinaci s peněžitým trestem. Odvolací soud poznamenal, že od vydání meritorního rozhodnutí krajského soudu a podání odvolání státního zástupce došlo k zásadnímu legislativnímu postupu zmiňované novely trestního zákoníku (zákon č. 270/2025 Sb.), neboť tato již dne 5. 8. 2025 vešla v platnost (s účinností od 1. 1. 2026) a stala se tak nesporným odrazem změny náhledu na stupeň společenské škodlivosti drogové trestné činnosti a přiměřenost dosavadních sankcí.
Z výše uvedeného vyplývá, že s příchodem změn legislativní úpravy mohou soudy vzít novou (nadcházející) právní úpravu v potaz a rozhodovat v souladu s úmyslem zákonodárce. Tento postoj k rozhodovací praxi může být velmi příznivý právě v rámci trestního řízení.
Pokud i Vy nyní čelíte trestnímu stíhání, neváhejte se obrátit na naší advokátní kancelář. Soustavně sledujeme legislativní změny a jsme díky tomu vždy připraveni hájit Vaše práva.
