Právo stavby je věcné právo, které opravňuje stavebníka postavit a mít na cizím pozemku stavbu, aniž by se stal jeho vlastníkem. Toto právo je dočasné – lze ho zřídit nejdéle na 99 let (s možností prodloužení) – a zapisuje se do katastru nemovitostí, čímž se stává součástí právního režimu pozemku. Stavebník může právo stavby převést, zatížit či dědit, a po jeho zániku stavba obvykle přechází do vlastnictví vlastníka pozemku, který stavebníkovi poskytne náhradu. Institut práva stavby, upravený v občanském zákoníku, umožňuje využívat cizí pozemek k výstavbě bez nutnosti jeho koupě a podporuje flexibilní rozvoj nemovitostních projektů.