Trestní řízení v České republice je postaveno na zásadě, že soud má rozhodovat především na základě důkazů provedených v hlavním líčení. Právě tam se má dokazování odehrávat ústně, bezprostředně a za účasti stran. Ne každý dokument založený ve spise proto může soud automaticky použít jako důkaz pro rozhodnutí o vině či nevině. Typickým příkladem jsou úřední záznamy o podaném vysvětlení podle § 158 odst. 3 písm. a) zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu (dále jen „trestní řád“), které jsou pořizovány ještě ve fázi prověřování, tedy před zahájením trestního stíhání.
V praxi se však často stává, že osoba (typicky podezřelý) nejprve podá policii poměrně podrobné vysvětlení, zatímco později u hlavního líčení (již v pozici obžalovaného) vypovídá neurčitě, rozporně nebo si na podstatné okolnosti již nevzpomíná. Právě tehdy vzniká otázka, zda lze původní úřední záznam v hlavním líčení přečíst a zda jej soud může zohlednit při hodnocení důkazů.
Úřední záznam o podaném vysvětlení není běžným procesním důkazem ve stejném smyslu jako výpověď svědka učiněná před soudem. Jeho hlavní význam spočívá v tom, že pomáhá orgánům činným v trestním řízení objasnit skutkový stav natolik, aby bylo možné zahájit trestní stíhání. To může (a musí) být zahájeno pouze tehdy, nasvědčují-li prověřováním zjištěné a odůvodněné skutečnosti tomu, že byl spáchán trestný čin, a je-li dostatečně odůvodněn závěr, že jej spáchala určitá osoba. Nikoli dříve. Trestní řád zároveň výslovně stanoví, že pokud je osoba, která dříve podala vysvětlení, později vyslýchána jako svědek nebo obviněný, nemůže jí být tento záznam přečten ani jinak konstatován jeho obsah.
Toto pravidlo ovšem nelze vnímat bezvýjimečně. Neznamená totiž, že by úřední záznam nemohl být v hlavním líčení použit nikdy. Podle § 211 odst. 6 trestního řádu lze v hlavním líčení číst úřední záznamy o vysvětlení osob a o provedení dalších úkonů, avšak pouze se souhlasem státního zástupce a obžalovaného. Souhlas obou těchto procesních stran je základní podmínkou. Bez něj soud takový záznam jako důkaz provést nemůže.
Judikatura Nejvyššího soudu současně zdůrazňuje, že tento postup nemá nahrazovat řádný výslech svědka. Těžiště dokazování má zůstat v hlavním líčení. Pokud byl svědek před soudem vyslechnut, soud zpravidla vychází právě z jeho svědecké výpovědi. Výjimečné situace však nastávají tehdy, pokud mezi dřívějším vysvětlením a pozdější výpovědí existují podstatné rozpory, které mohou mít význam pro posouzení viny, věrohodnosti svědka nebo pro uplatnění zásady in dubio pro reo (v pochybnostech ve prospěch obžalovaného).
Právo na spravedlivý proces
V rozhodnutí sp. zn. 6 Tdo 461/2024 Nejvyšší soud připomněl, že úřední záznam o podaném vysvětlení sám o sobě nepředstavuje důkaz, jehož neprovedení by automaticky znamenalo opomenutý důkaz. Zároveň však připustil, že za určitých okolností může být absolutní pominutí obsahu takového záznamu problémem z hlediska práva na spravedlivý proces. To platí zejména tehdy, pokud záznam obsahuje skutečnosti významné ve prospěch obviněného nebo pokud odhaluje zjevné a podstatné rozpory ve výpovědi svědka, o kterou se obžaloba opírá.
Ještě zřetelněji se Nejvyšší soud touto otázkou zabýval v rozhodnutí sp. zn. 6 Tdo 556/2017. V dané věci šlo o situaci, kdy svědkyně v úředním záznamu popsala okolnosti případu jinak než později u hlavního líčení. Rozpory byly zjevné, týkaly se podstatných skutečností a soudy se s nimi dostatečně nevypořádaly. Nejvyšší soud proto zdůraznil, že pokud je výpověď určité osoby klíčovým důkazem a zároveň existují vážné rozpory mezi jejím dřívějším vysvětlením před policejním orgánem a pozdější svědeckou výpovědí u soudu, nelze je jednoduše pominout. Za splnění zákonných podmínek má soud usilovat o jejich odstranění a musí se s nimi v odůvodnění rozhodnutí přesvědčivě vypořádat.
Rozhodující tedy není samotná existence úředního záznamu, ale jeho obsah a význam pro posuzovanou věc. Jinak bude soud hodnotit drobné nepřesnosti v časových údajích nebo detailech, jinak zásadní rozdíly v popisu skutkového děje. Podstatné je také to, zda záznam pochází z doby blíže události, kdy si vyslýchaná osoba mohla okolnosti pamatovat lépe než po několika letech. Právě časový odstup bývá v trestních věcech poměrně významný. Svědek si u hlavního líčení často již nepamatuje konkrétní údaje, zatímco v dřívějším vysvětlení je popsal detailně a věcně.
Soud však nemůže postupovat tak, že by svědkovi při výslechu jednoduše předestřel obsah úředního záznamu a konfrontoval jej s ním stejným způsobem jako s dřívější procesní výpovědí. To trestní řád v zásadě nepřipouští. Možné je ale klást svědkovi otázky směřující k objasnění okolností, na které se záznam vztahuje, a za splnění podmínek § 211 odst. 6 trestního řádu úřední záznam přečíst jako důkaz. Poté musí soud jeho obsah hodnotit v souvislosti s ostatními důkazy.
Závěr
Praktický význam této problematiky je značný. Úřední záznam o podaném vysvětlení může v konkrétní trestní věci ukázat, že svědecká výpověď není tak jednoznačná, jak se na první pohled zdá. Může upozornit na skutečnosti svědčící ve prospěch obviněného, na nejasnosti v postupu orgánů činných v trestním řízení nebo na to, že skutkový stav nebyl zjištěn bez důvodných pochybností. Soudy přitom nesmějí vycházet jen z důkazů svědčících v neprospěch obviněného, ale musí se stejnou pečlivostí hodnotit i okolnosti svědčící v jeho prospěch.
Použitelnost neprocesních důkazů v hlavním líčení proto nelze chápat zjednodušeně. Vždy závisí na konkrétní důkazní situaci. Přestože nejde o standardní procesní důkaz, nelze jejich obsah bez dalšího přehlížet, zejména pokud odhalují podstatné rozpory ve výpovědích svědků nebo obsahují skutečnosti významné pro posouzení viny či neviny obžalovaného. V trestním řízení proto hraje zásadní roli správně zvolená procesní strategie a důsledné trvání na tom, aby se soud s takovými rozpory řádně vypořádal.
V NEST LEGAL s.r.o. se trestnímu právu věnujeme dlouhodobě a poskytujeme klientům právní pomoc ve všech fázích trestního řízení – od prvotních úkonů policejních orgánů a přípravného řízení, přes hlavní líčení a opravné prostředky až po otázky související s výkonem trestu. Každý případ posuzujeme individuálně, analyzujeme důkazní situaci, navrhujeme vhodnou procesní strategii a dbáme na to, aby byla práva našich klientů důsledně chráněna.
Pokud čelíte trestnímu stíhání nebo máte pochybnosti o zákonnosti a použitelnosti důkazů ve Vaší věci, neváhejte se na nás obrátit. Včasná a odborná právní pomoc může mít zásadní význam pro průběh i výsledek trestního řízení.
