Trestní řízení si většina lidí spojuje především s pachatelem, jeho obviněním a případným potrestáním. Neméně důležité postavení však náleží také tomu, komu bylo trestným činem ublíženo. Poškozený totiž není pouhým pasivním účastníkem čekajícím na výsledek řízení. Trestní řád mu přiznává řadu procesních práv, jejichž prostřednictvím může aktivně hájit své zájmy, ovlivňovat průběh řízení a za určitých podmínek se již v trestním řízení domáhat také náhrady způsobené újmy.
Kdo je poškozeným?
Podle trestního řádu je poškozeným ten, komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková nebo nemajetková újma nebo na jehož úkor se pachatel trestným činem obohatil. Nestačí tedy pouze subjektivní pocit, že se člověka trestný čin určitým způsobem dotkl. Mezi trestným činem a vzniklou újmou musí existovat odpovídající příčinná souvislost.
Zároveň je vhodné rozlišovat mezi pojmy „poškozený“ a „oběť trestného činu“. Ačkoli se tato postavení často překrývají, nejde o totožné právní pojmy. Poškozeným může být jak fyzická, tak právnická osoba, pokud jí byla trestným činem způsobena újma nebo se na její úkor pachatel obohatil. Naproti tomu obětí trestného činu může být pouze fyzická osoba. Postavení poškozeného a jeho procesní práva upravuje především trestní řád, zatímco zákon o obětech trestných činů poskytuje další práva a zvláštní ochranu obětem. Každou osobu, která se cítí být obětí spáchaného trestného činu, je přitom zásadně třeba považovat za oběť, nevyjde-li najevo opak nebo nejde-li zjevně o zneužití tohoto postavení.
Rozlišení obou pojmů není pouze teoretické. Od toho, zda má konkrétní osoba postavení poškozeného, oběti trestného činu, případně obojí, se totiž odvíjí rozsah práv a prostředků ochrany, které jí právní řád poskytuje. V konkrétním trestním řízení je proto důležité správně určit její procesní postavení a s ním spojená oprávnění.
Poškozený může být aktivní součástí trestního řízení
Trestní řád dává poškozenému poměrně široké možnosti, jak průběh řízení sledovat a jak do něj vstupovat. Může například navrhovat doplnění dokazování, nahlížet do trestního spisu, pořizovat si z něj výpisky či kopie, účastnit se hlavního líčení a některých veřejných zasedání nebo se před skončením řízení k věci vyjádřit. Za stanovených podmínek má rovněž možnost prostudovat po skončení vyšetřování spis a navrhnout doplnění vyšetřování.
Tato oprávnění nejsou pouhou formalitou. Jejich správným využitím může poškozený reagovat na vývoj trestního řízení, předkládat důkazy významné pro jeho nárok a kontrolovat, zda jsou jeho zájmy v řízení dostatečně zohledňovány. Pokud má například za to, že v přípravném řízení dochází k průtahům nebo k závadám v postupu policejního orgánu, může požádat státního zástupce o jejich odstranění.
V některých případech má vůle poškozeného dokonce zcela zásadní význam pro samotné vedení trestního stíhání. U vybraných trestných činů uvedených v § 163 trestního řádu lze totiž za zákonem stanovených podmínek trestní stíhání zahájit nebo v již zahájeném stíhání pokračovat pouze se souhlasem poškozeného. Jde zejména o situace, kdy je trestný čin spáchán mezi osobami v blízkém či jiném vztahu. Přesněji se jedná o případy, kdy je některý ze zákonem vyjmenovaných trestných činů spáchán vůči osobě, která je k pachateli v takovém vztahu, že by jako svědek měla právo odepřít výpověď. Poškozený může udělený souhlas za zákonných podmínek vzít zpět, výslovně odepřený souhlas však již znovu udělit nelze. Zákon zároveň stanoví případy, kdy souhlasu poškozeného není třeba.
Náhrady újmy se lze domáhat přímo v trestním řízení
Jedním z nejvýznamnějších práv osoby, které je v trestním řízení přiznáno postavení poškozeného, je možnost uplatnit svůj nárok přímo v probíhajícím trestním řízení, tedy v tzv. adhezním řízení. Poškozený může navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit v penězích způsobenou škodu či nemajetkovou újmu nebo vydat bezdůvodné obohacení získané trestným činem. Takový návrh je však potřeba učinit nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování. Povinností orgánů činných v trestním řízení je o této možnosti poškozeného řádně poučit a zpravidla bývá k podání návrhu vyzván.
Nestačí však pouze obecně uvést, že poškozenému vznikla škoda. Z návrhu musí být patrné, z jakého důvodu a v jaké výši je nárok uplatňován, případně v jakém rozsahu je požadováno vydání bezdůvodného obohacení. Poškozený musí svůj nárok také doložit. Právě zde může mít včasná právní pomoc zásadní význam. Správné vyčíslení a doložení nároku totiž může rozhodnout o tom, zda o něm soud rozhodne již v rámci trestního řízení, nebo zda bude poškozený se svým nárokem odkázán na občanskoprávní řízení.
Myslet je třeba i na skutečnou vymahatelnost nároku
Přiznání nároku soudem ještě samo o sobě nezaručuje, že poškozený své peníze skutečně obdrží. Trestní řád proto umožňuje za splnění zákonných podmínek zajistit nárok poškozeného na majetku obviněného až do pravděpodobné výše škody či nemajetkové újmy nebo rozsahu bezdůvodného obohacení. V praxi může jít například o zajištění peněžních prostředků na bankovním účtu, nemovitosti, motorového vozidla nebo jiné majetkové hodnoty obviněného. Smyslem takového opatření je zabránit tomu, aby obviněný svůj majetek v průběhu trestního řízení převedl, ukryl či jinak zmenšil, a tím následné uspokojení přiznaného nároku poškozeného ztížil nebo zcela znemožnil.
Poškozený se nemusí trestním řízením procházet sám
Poškozený se může v trestním řízení nechat zastoupit zmocněncem, typicky advokátem, který za něj může činit návrhy, podávat žádosti a opravné prostředky nebo se účastnit procesních úkonů, u nichž to zákon umožňuje. Jeho role přitom zdaleka nespočívá pouze v uplatnění nároku na náhradu újmy. Zmocněnec může průběžně sledovat vývoj trestního řízení, nahlížet do spisu, navrhovat provedení důkazů, účastnit se hlavního líčení a dbát na to, aby byla procesní práva poškozeného skutečně respektována. V situaci, která je pro poškozeného často nejen právně složitá, ale také osobně a emočně náročná, tak může převzít podstatnou část komunikace s orgány činnými v trestním řízení a pomoci poškozenému jeho práva včas a účinně uplatnit.
Trestní řád navíc v určitých případech umožňuje, aby měl poškozený nárok na právní pomoc zmocněnce bezplatně nebo za sníženou odměnu. Zvláštní bezplatnou ochranu zákon poskytuje mimo jiné některým zvlášť zranitelným obětem a poškozeným mladším osmnácti let. Významné je rovněž pravidlo týkající se nákladů zastoupení: pokud soud poškozenému alespoň zčásti přizná uplatněný nárok, je odsouzený zásadně povinen nahradit také náklady potřebné k jeho účelnému uplatnění, včetně nákladů vzniklých přibráním zmocněnce. Zmocněnec tak poškozenému pomáhá nejen zorientovat se v průběhu trestního řízení, ale především dbá na to, aby jeho práva a nároky byly uplatněny řádně a včas.
Oběť má právo také na ochranu a citlivé zacházení
Vedle procesních práv poškozeného poskytuje právní řád obětem trestných činů další ochranu. Oběť může dle zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů, například požádat o opatření směřující k zabránění kontaktu s osobou, kterou označila za pachatele nebo proti níž se vede trestní řízení, a má právo na doprovod důvěrníkem. Zákon upravuje také ochranu při výslechu, zejména pokud otázky směřují do intimní oblasti. Takové otázky lze pokládat výlučně, pokud je to nezbytné pro dosažení účelu trestního řízení. Zvláštní pravidla potom chrání tzv. zvlášť zranitelné oběti, jako jsou děti, osoby vysokého věku, osoby se zdravotním postižením atd., u nichž zákon klade zvýšený důraz na citlivý přístup a předcházení druhotné újmě.
Oběť má rovněž právo v kterémkoliv stadiu trestního řízení učinit prohlášení o tom, jaký dopad měl trestný čin na její dosavadní život. Takové prohlášení může být učiněno i písemně a dává oběti prostor popsat následky trestného činu, které nemusí být zřejmé pouze ze skutkových zjištění ve spise.
Poučení je základ, nikoli pouhá formalita
Poučení, které poškozený v trestním řízení obdrží, bývá poměrně obsáhlé a pro člověka bez právního vzdělání nemusí být snadné se v něm zorientovat. Jeho smyslem však není pouze formálně vyjmenovat jednotlivá oprávnění. Právní úprava naopak vychází z toho, že oběť má být o svých právech informována srozumitelným způsobem a s ohledem na svůj věk, psychický a zdravotní stav, aby měla reálnou možnost tato práva také využít. V případě potřeby jí navíc mají být příslušné informace na žádost poskytnuty opakovaně.
Samotná znalost jednotlivých práv však zpravidla nestačí. Pro poškozeného je podstatné především vědět, která oprávnění mají význam právě v jeho věci, v jakém okamžiku je uplatnit a jakým způsobem postupovat, aby mohl svá práva skutečně efektivně hájit. To platí zvláště při uplatňování nároku na náhradu škody či nemajetkové újmy, kde může mít správný a včasný procesní postup zásadní význam nejen pro přiznání nároku, ale následně i pro jeho skutečné uspokojení.
Pokud jste se stali poškozeným či obětí trestného činu, nemusíte se složitým trestním řízením procházet sami. V advokátní kanceláři NEST LEGAL s.r.o. Vám pomůžeme zorientovat se ve Vašich právech, řádně uplatnit nárok na náhradu vzniklé újmy a budeme Vaše zájmy hájit v průběhu celého trestního řízení.
