Jakou povahu má zjištění pohledávek a jejich zařazení do splátkového kalendáře v usnesení insolvenčního soudu o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře z hlediska běhu promlčecí doby v případě, že bude insolvenční řízení posléze zastaveno? Touto otázkou se zabýval Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 29.07.2021, sp. zn. 29 ICdo 129/2020.
Rozhodnutí krajského soudu
Krajský soud v Ústí nad Labem svým rozsudkem dospěl po provedeném dokazování k závěru, že žalobce má v insolvenčním řízení vedeném na majetek dlužnice nezajištěnou nevykonatelnou pohledávku a že pohledávka žalobce je součástí seznamu pohledávek, na jehož základě lze po zrušení konkursu podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci. Desetiletá promlčecí lhůta počítaná od zjištění pohledávky (v roce 2014) dosud neuběhla (námitka promlčení vznesená žalovanými není důvodná), a tudíž je pohledávka po právu.
Rozhodnutí odvolacího soudu
Odvolací soud (Vrchní soud v Praze) vyhověl odvolání druhé žalované (dlužnice) a rozhodnutí insolvenčního soudu změnil tak, že žalobu zamítl a přiznal dlužnici náhradu nákladů řízení. Odvolací soud totiž vycházel z příslušných ustanovení insolvenčního zákona a obecné úpravy promlčení v obchodním zákoníku (smlouvy, z nichž předmětné pohledávky vznikly, byly uzavřeny před účinností nového občanského zákoníku), a dospěl k závěru, že námitka promlčení je důvodná. S účinností od 01.07.2017 totiž vstoupila v účinnost novela insolvenčního zákona, která připouštěla zastavení insolvenčního řízení, aniž by přešlo v konkurs z důvodu hospodárnosti řízení, a to v případech, kdy by šlo o tzv. prázdný konkurs (tj. konkurs, který bude zrušen pro nedostatek majetku dlužníka). Právě tento postup byl klíčový pro právní posouzení věci Nejvyšším soudem.
Seznam pohledávek jako exekuční titul
Pro správné posouzení bylo nejprve nezbytné určit, kterou právní úpravou se při posuzování merita věci řídit, jelikož insolvenční řízení bylo započato ještě před účinností novely insolvenčního zákona. Dosavadní postup v případě neschválení oddlužení či zrušení oddlužení byl takový, že se při na majetek dlužníka vyhlásil konkurs, který se následně zrušil pro nedostatek majetku dlužníka. Při tomto postupu se seznam pohledávek stával exekučním titulem, který mohli věřitelé uplatňovat s promlčecí dobou 10 let. V přechodných ustanoveních novely insolvenčního zákona bylo uvedeno následující: „insolvenční zákon ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány“. Nová právní úprava pak v rámci hospodárnosti řízení upustila od automatického vyhlašování konkursu a jeho následného rušení z výše uvedených důvodů a soudům umožnila insolvenční řízení rovnou zastavit. Tím právní úprava vytvořila základ pro pochyby, zda je seznam pohledávek z takto zastaveného insolvenčního řízení i nadále exekučním titulem, jako je tomu v případě zrušení konkursu.
Závěr
Nejvyšší soud dospěl k závěru (i ve vztahu k zásadám insolvenčního řízení – kdy především „ insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů“), že rozhodnutí o zastavení insolvenčního řízení slouží jako určitá „náhrada“ zrušení konkursního řízení, a proto lze i zde nadále uplatnit 10letou promlčecí dobu, jako tomu bylo doposud, a to i v případě řízení, jež byla zahájena na návrh dlužníka. Dalo by se tedy říci, že neúspěšné oddlužení „vyrábí“ exekuční titul, i když insolvenční návrh podal sám dlužník.
Materie insolvenčního práva dokáže být často složitá. Naše advokátní kancelář se zabývá širokým spektrem právních odvětví, mezi něž patří z velké části i právo insolvenční. Neváhejte se proto na nás obrátit.
