Náhrada škody za krádež pervitinu

Lze přiznat náhradu škody za krádež pervitinu v adhezním řízení?

V tomto článku se budeme zabývat rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 28.06.2023 (sp. zn. 7 Tdo 473/2023), neboť mimo jiné posuzoval (z právního hlediska) velmi zajímavou otázku týkající se náhrady škody za odcizený pervitin.

Obviněný byl shledán vinným z několika trestných činu, vedle nichž i z přečinu krádeže, při kterém poškozené odcizil příruční koženkovou taštičku, ve které se nacházelo i 10g pervitinu. Okresním soudem v Prachaticích a následně i Krajským soudem v Českých Budějovicích byla přiznána poškozené náhrada škody za odcizené předměty, a to včetně předmětného pervitinu.

Dovolání

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal obviněný dovolání, ve kterém k přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku namítl, že se odcizením pervitinu snažil zabránit tomu, aby poškozená drogu dále distribuovala a uvedl, že jeho úmyslem bylo následně odevzdat předmětné drogy Policii. Ve vztahu k výroku o náhradě škody měl obviněný za to, že soudy postupovaly chybně, když přiznaly poškozené náhradu škody za odcizený pervitin, protože takový postup je ve zjevném rozporu s dobrými mravy. Připomněl, že šlo o zakázané látky, které byly nástrojem trestné činnosti.

Nejvyšší soud označil psychotropní látku pervitin (odborně metamfetamin) za tzv. res extra commercium – tj. věc vyloučená z nakládání v rámci právních vztahů, tedy věc z právního obchodu vyloučenou. Svůj výrok Nejvyšší soud podložil uvedením právních předpisů (včetně zákona o návykových látkách[1]), podle kterých je zakázané metamfetamin kupovat, prodávat, nabývat a pozbývat k němu věcných nebo závazkových práv atd. bez náležitého oprávnění. V situaci, která se naskytla v případě poškozené, tak lze považovat předmětnou látku jako výše zmíněnou res extra commercium. Taková věc ovšem i nadále zůstává věcí v právním smyslu, a je tak způsobilá být předmětem útoku trestného činu jako je již zmíněná krádež a jako taková má pro člověka určitou užitečnost a z toho důvodu i hodnotu. Tato hodnota je však pouze užitná, nikoli směnná, když směna je u věcí extra commercium vyloučena. A protože cena podle § 492 občanského zákoníku[2] vyjadřuje hodnotu směnnou, nikoliv užitnou, jsou tyto věci neocenitelné.

Náhrada škody

Ve vztahu k náhradě škody tak soud argumentoval nemožností plnění jak v případě naturální restituce(navrácení v předešlý stav), tak i neúčelností relutární restituce (náhrada škody v penězích). V očích zákona totiž není možné, a to za jakoukoli částku, obnovit předešlý stav, totiž buďto věc znovu koupit nebo, vzhledem k tomu, že zákon zakazuje i výrobu předmětné věci, znovu vyrobit.

Přestože v občanskoprávní rovině Nejvyšší soud uzavřel, že v adhezním řízení byl nárok na náhradu škody za odcizenou psychotropní látku přiznán chybně, poukázal na skutečnost, že je stále nutné přihlížet k rozdílným účelům a cílům soukromého a veřejného práva. Trestní právo totiž nezkoumá výši škody (viz § 137 tr. zákoníku[3]) primárně pro účely restituce, nýbrž pro posouzení společenské škodlivosti skutku, jež se v daném případě odvíjí od útoku proti věci cizí. V tomto je pak zmíněné posouzení pro účel kvalifikace skutku odlišné, protože nepovažuje věci extra commercium za neocenitelné, neboť nutně musí přihlížet i k faktické, byť nelegální směně (trestní právo totiž nemůže zůstat slepé k realitě života a nelegálním aktivitám).

Závěr

Hodnota předmětné nelegální drogy tedy hraje roli pro kvalifikaci výše zmíněného přečinu krádeže, ale zároveň nelze přiznat náhradu škody poškozenému.

Pro účely poskytování komplexních právních služeb je nutná znalost právního řádu jako celku, neboť v případě adhezního řízení se znatelně prolínají prvky jak práva soukromého, tak i veřejného. V naší advokátní kanceláři se věnujeme širokému spektru oblastí práva, a to včetně práva trestního, proto se na nás můžete kdykoli obrátit. Pokud máte problém, my máme čas!