Svěřenský fond: Co to je a proč ho lidé zakládají?
Svěřenský fond je efektivní právní nástroj pro ochranu, správu a předání majetku. Umožňuje vyčlenění majetku zakladatele za účelem jeho správy pro konkrétní osoby nebo stanovený účel. Tento institut byl v České republice zaveden zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem, účinným od roku 2014, konkrétně v § 1448-1474. Vyčleněním majetku do svěřenského fondu ztrácí zakladatel nad tímto majetkem vlastnická práva. Majetek nemá vlastníka, ale je spravován svěřenským správcem podle pravidel stanovených statutem fondu. Více o základních principech svěřenských fondů a jejich zakládání se dozvíte v našem předchozím článku zde a také jsme o něm psali zde.
Vedle ochrany majetku před právními riziky, zajištění jeho dlouhodobé správy a plynulého mezigeneračního předání poskytují svěřenské fondy vysokou míru anonymity, což je významným faktorem pro mnoho zakladatelů a primárním tématem následující pasáže tohoto článku.
Veřejně prospěšný svěřenský fond
Svěřenský fond je podle § 1449 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, možné založit pro různé účely. Vedle soukromého svěřenského fondu, o němž panuje ve společnosti větší povědomí a který slouží k prospěchu určité osoby či za účelem dosahování zisku, lze založit také veřejně prospěšný svěřenský fond.
U toho je naopak dosahování zisku či provozování závodu jakožto hlavní účel vyloučeno. Provozování takových aktivit ale může být jeho vedlejším účelem. Nejen statut, ale i činnost svěřenského fondu musí vedlejší a hlavní účel zřetelně odlišit. Veřejně prospěšný svěřenský fond je zřizován primárně s cílem přispívat svými aktivitami k dosahování obecného blaha. Tedy k naplňování cílů např. v oblasti kulturní, sportovní, vědecké, náboženské, není vyloučena ani podpora konkrétní politické strany či hnutí. Nejen soukromý, ale i veřejně prospěšný svěřenský fond může být zřízen ve prospěch konkrétních osob, zpravidla skupiny (např. na podporu studentů ze sociálně znevýhodněného prostředí). Na rozdíl od soukromého však nemusí být konkrétní obmyšlení předem určeni, mohou být dána kritéria a konkrétní osoby jsou mezi obmyšlené zahrnuty až jejich splněním.
Také oproti soukromému není veřejně prospěšný svěřenský fond omezen na své době trvání – lze ho tedy zřídit na dobu neurčitou. V duchu zachování účelu veřejně prospěšných fondů jsou kladeny i vyšší nároky na jejich svěřenské správce (např. bezúhonnost) a vkládaný majetek, který musí pocházet z poctivých zdrojů (což je ovšem v praxi těžko prokazatelné). Nejsou-li tyto podmínky splněny, může se kdokoli, kdo na tom má právní zájem, domáhat zrušení takového veřejně prospěšného fondu, přičemž takový zájem musí prokázat.
Datová schránka svěřenského fondu
Ač svěřenské fondy nemají právní osobnost ani sídlo, pro účely daňového řízení se na ně pohlíží jako na právnické osoby. 1. ledna 2023 došlo k rozšíření okruhu subjektů, kterým je automaticky ze zákona zřizována datová schránka, a to i na svěřenské fondy. To znamená, že každý svěřenský fond má nyní datovou schránku i bez vlastního přičinění.
Po zřízení datové schránky jsou přístupové údaje zaslány doporučeným dopisem do vlastních rukou na adresu správce svěřenského fondu. Ten, a pouze on, je pak automaticky oprávněn se do schránky přihlásit a spravovat ji. Nepřihlásí-li se do schránky do 15 dnů, bude schránka automaticky aktivována. Přijaté zprávy se navíc po 90 dnech automaticky mažou, pokud není aktivována placená služba archivace. Notifikace o nových zprávách lze nastavit na e-mail nebo SMS, což pomáhá včas reagovat na doručenou korespondenci.
Přístup a práva s ním spojené může správce v nastavení datové schránky udělit i dalším, tzv. pověřeným osobám (např. právníkovi, účetnímu či jinému spolupracovníkovi). Těmto osobám pak správce nastaví práva v různém rozsahu, dle svého uvážení (pouze ke čtení, odesílání zpráv, …). Tedy faktickou kontrolu nad datovou schránkou svěřenského fondu má svěřenský správce, ale může ji delegovat na další osoby.
Nabývání majetku do svěřenského fondu
Svěřenský fond je specifická právní konstrukce, která umožňuje oddělit majetek od jeho původního vlastníka a spravovat jej podle přesně daných pravidel. Zakladatel nejprve při založení fondu vyčlení část svého majetku a svěří jej správci fondu. Může jít o peníze, nemovitosti, cenné papíry či jiná aktiva.
Během své existence svěřenský fond běžně nabývá další majetek, a to způsoby stanovenými občanským zákoníkem. Mezi ně patří v první řadě koupě, případně směna. Dále pak může nabývat děděním. Pokud je fond spravován tak, že generuje zisky (např. pronájmem nemovitostí nebo investováním), tyto příjmy se rovněž stávají součástí jeho majetku. Některé svěřenské fondy samy podnikají a nabývají majetek prostřednictvím obchodních aktivit. Za určitých podmínek může fond nabýt vlastnictví i vydržením.
U věcí zapisovaných do veřejných seznamů je situace složitější. Protože fond sám nemá právní osobnost, je vlastnické právo k takovému majetku evidováno na jméno správce fondu s poznámkou, že jej drží ve prospěch svěřenského fondu. Jde například o nemovitosti (zapisované do katastru nemovitostí), vozidla (zapisovaná do registru silničních vozidel) nebo o obchodní podíly ve společnostech (zapisované zpravidla do obchodního rejstříku). Opět zde ale narážíme na problematiku skutečného majitele. Jak již víme, svěřenský správce nemusí vždy být jedinou ovládající osobou. Rozhodující vliv mohou mít i další osoby – zakladatel i obmyšlený. Je proto třeba na tyto záznamy nahlížet s určitou rezervou a vždy posuzovat reálné řízení a kontrolu nad společností.
Z hlediska okamžiku vzniku vlastnického práva rozlišujeme zápisy konstitutivní (vlastnické právo vzniká až samotným zápisem) a deklaratorní (zápis pouze potvrzuje již existující vlastnické právo). U nemovitostí je zápis v katastru konstitutivní - vlastnické právo vzniká okamžikem zápisu, ale zpětně ke dni podání návrhu na vklad. U automobilů je zápis do registru silničních vozidel pouze deklaratorní – vlastnictví přechází již uzavřením kupní smlouvy. U podílů v obchodních korporacích záleží na konkrétní situaci – u podílů v s.r.o. může být zápis konstitutivní, pokud je nutný souhlas valné hromady, jinak je deklaratorní. U zaknihovaných akcií vzniká vlastnictví až zápisem v centrálním depozitáři, což je konstitutivní zápis, zatímco u listinných akcií přechází vlastnictví pouhým předáním (akcie na majitele – z hlediska klasifikace cenných papírů ve formě na doručitele) nebo předáním a rubopisem (akcie na jméno – z hlediska klasifikace cenných papírů ve formě na řad).
Založení svěřenského fondu na klíč
Potřebujete pomoct se založením svěřenského fondu? Umíme pro Vás zvolit adekvátně nastavený statut svěřenského fondu, pomůžeme i s volbou správce a také s vložením majetku do svěřenského fondu či založením účtu v bance.
