Svěřenský fond: Co to je a proč ho lidé zakládají?
Svěřenský fond je efektivní právní nástroj pro ochranu, správu a předání majetku. Umožňuje vyčlenění majetku zakladatele za účelem jeho správy pro konkrétní osoby nebo stanovený účel. Tento institut byl v České republice zaveden zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem, účinným od roku 2014, konkrétně v § 1448-1474. Vyčleněním majetku do svěřenského fondu ztrácí zakladatel nad tímto majetkem vlastnická práva. Majetek nemá vlastníka, ale je spravován svěřenským správcem podle pravidel stanovených statutem fondu. Více o základních principech svěřenských fondů a jejich zakládání se dozvíte v našem předchozím Svěřenský fond III., Svěřenský fond II., Svěřenský fond: Inovativní nástroj pro správu a ochranu majetku.
Vedle ochrany majetku před právními riziky, zajištění jeho dlouhodobé správy a plynulého mezigeneračního předání poskytují svěřenské fondy vysokou míru anonymity, což je významným faktorem pro mnoho zakladatelů a primárním tématem následující pasáže tohoto článku.
Může svěřenský fond založit obchodní korporaci, v níž bude jediným společníkem?
Ano, v souladu s občanským zákoníkem může svěřenský fond založit obchodní korporaci, ve které bude jediným společníkem. Ačkoliv svěřenský fond nemá právní osobnost, je samostatným majetkovým celkem a jeho správce jedná jeho jménem. Správce tak může jménem fondu založit například společnost s ručením omezeným, kde bude svěřenský fond jediným společníkem. Podíl v této společnosti pak bude patřit fondu, což může být využito jako nástroj pro efektivní správu majetku či podnikatelské účely. Z praktického hlediska je však důležité správně nastavit řízení fondu a společnosti tak, aby bylo zajištěno plnění účelu fondu a aby byl opět transparentní skutečný majitel společnosti.
Bankovní účet svěřenského fondu a jak jej zřídit
Založení bankovního účtu pro svěřenský fond je v ČR vzhledem k povaze institutu trochu komplikované. Část bank není na tento typ klienta dostatečně připravená. Banky v těchto službách spatřují přílišnou virtualitu. Svěřenský fond je samostatnou entitou bez právní subjektivity, což znamená, že nemá právní osobnost a nelze s ním uzavřít smlouvu o poskytování bankovních služeb.
První možností je založení bankovního účtu na rodné číslo svěřenského správce. V takovém zakládání banky nespatřují problém a většina zde vyjde vstříc. Tento postup s sebou však nese významné riziko. Banka vede údaje o svěřenském správci jako o fyzické osobě, která se navenek jeví jako vlastník majetku. I když správce faktickým vlastníkem není a pouze majetek spravuje vlastním jménem na účet svěřenského fondu, může v případě jeho úpadku dojít k uvalení exekučního příkazu i na majetek fondu. Proti takovému příkazu je samozřejmě možné se bránit prokázáním, že odstavený majetek není vlastněný správcem a pouze ho spravuje. Takové procesy pak ale mohou být zdlouhavé.
Přestože je svěřenský fond samostatnou entitou bez právní subjektivity, je mu od 1. ledna 2018 vždy přiděleno identifikační číslo (IČO). Tím se otevírá druhá, příznivější, možnost zřízení bankovního účtu, a to na přidělené IČO. Oprávněným disponentem je pak svěřenský správce. Nicméně, ani tento postup se neobejde bez komplikací. Okruh bank poskytujících tento typ služeb je v ČR aktuálně poměrně malý a výběr se proto zužuje. Je potřeba předložit statut fondu a veškeré další listiny, které jsou vedeny v evidenci svěřenských fondů. Žádost navíc podléhá individuálnímu schvalování. Schvalovací proces trvá až 30 dnů a jeho výsledek není vždy jistý, tedy na založení bankovního účtu touto cestou není právní nárok. Pokud banka žádost neschválí, nemusí své rozhodnutí zdůvodňovat.
Poměrně kvalitní bankovní služby v této oblasti (tzv. trustové služby) poskytují zahraniční banky. S tím se však zákonitě pojí vyšší náklady při zakládání zahraničních bankovních účtů a poměrně vysoké nároky na minimální výši likvidity. Bankovní účty zřízené u zahraničního poskytovatele se řídí právem země, kde jsou založeny. V rámci EU existují jednotné regulatorní normy a vyšší úroveň ochrany, která v některých zemích leckdy může přesahovat garanční systém finančního trhu v ČR.
Mezi zahraniční banky, které nabízejí možnost otevření účtu pro svěřenský fond, patří:
- Capital International Bank - Poskytuje digitální bankovní řešení speciálně navržené pro potřeby svěřenských fondů.
- VP Bank - Lichtenštejnská banka s dlouhou historií spolupráce se správci svěřenských fondů.
- S. Bank (European Trustee Solutions) - Prostřednictvím své evropské pobočky poskytuje U.S. Bank služby v oblasti správy svěřenských účtů. Nabízí širokou škálu produktů a služeb pro správu trustů.
Plnění ze svěřenského fondu
Smyslem svěřenského fondu zřízeného pro soukromé účely je, mimo jiné, poskytování plnění obmyšlenému. Podle § 1457 odst. 3 občanského zákoníku lze obmyšlenému přiznat právo na plody a užitky z fondu nebo právo na majetek fondu, případně podíly na nich.
Občanský zákoník ovšem nestanovuje výčet možných plnění taxativně. Výčet podmínek a možných druhů plnění závisí na struktuře fondu a na pravidlech stanovených zakladatelem ve statutu fondu. V praxi se však nejčastěji jedná o jednorázová či opakovaná finanční plnění (výplaty peněžních prostředků), pravidelné výnosy ve formě plodů a užitků (příjmy z pronájmu nemovitostí či dividendy z akcií), dále pak užívací právo nebo převod konkrétního majetku fondu na obmyšleného.
U opakovaných plnění je opět stanovení frekvence v rukou zakladatele. Obmyšlený může mít dle statutu fondu také nárok na tzv. kmenový majetek, tedy podíl na fondu, který mu připadne při splnění určité podmínky (např. dosažení určitého věku). Ti, kterým náleží tento majetek v okamžiku jeho rozdělení, se označují jako koneční obmyšlení.
Protože se ale pohybujeme v rovině soukromého práva, projeví se nám zde zásada autonomie vůle. Občanský zákoník umožňuje obmyšlenému, aby se práva na plnění vzdal. Obmyšlený tak může učinit prohlášením ve formě veřejné listiny a zároveň pouze vůči plnění, které dosud nepřijal.
Daňové povinnosti
Přestože je svěřenský fond entitou bez právní subjektivity, přiznává mu zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, v § 20 tzv. daňovou subjektivitu. Je tudíž osobou zúčastněnou na správě daní (tzv. daňovým subjektem), z čehož mu plynou práva a povinnosti ve smyslu zjištění, stanovení a placení daně. Uvedená práva a povinnosti pak vykonává svěřenský správce na účet svěřenského fondu. Svěřenský fond je dle zákona č. 586/1992 Sb., zákon o daních z příjmu, považován za poplatníka daně z příjmů právnických osob. V souladu se zákonem o daních z příjmů jsou pro svěřenský fond uznatelnými náklady například náklady související se správou majetku, náklady na svěřenského správce nebo bankovní poplatky. Základ daně snížený o položky snižující základ daně a o odčitatelné položky od základu daně následně podléhá platné sazbě daně z příjmů.
Založení svěřenského fondu na klíč
Potřebujete pomoct se založením svěřenského fondu? Umíme pro Vás zvolit adekvátně nastavený statut svěřenského fondu, pomůžeme i s volbou správce a také s vložením majetku do svěřenského fondu či založením účtu v bance.
