v následujícím článku naleznete odpovědi zejména na tyto dotazy:
- 1) Může dle českého právního řádu student právnické fakulty, jakožto zaměstnanec advokátní kanceláře (bez členství v České advokátní komoře), nahlížet do trestního spisu?
- 2) Na základě jakých předložených dokumentů je orgán činný v trestním řízení povinen takové nahlédnutí umožnit?
V poslední době se v praxi naší advokátní kanceláře stále častěji setkáváme s tím, že orgány činné v trestním řízení, zejména ty policejní, odmítají občas umožnit nahlédnutí do trestních spisů zaměstnancům naší advokátní kanceláře – studentům právnických fakult, kteří nejsou členy České advokátní komory.
Pojďme si vysvětlit a právně podložit, proč je takový přístup orgánů činných v trestním řízení v rozporu s právní úpravou i smyslem výkonu práva na obhajobu.
Členství v České advokátní komoře
Je-li student právnické fakulty v ČR zaměstnán v advokátní kanceláři v ČR, nestává se automaticky advokátem ani advokátním koncipientem. Není tedy členem České advokátní komory, o tom není sporu. Ovšem co se týče poskytování právních služeb, zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii v § 2 stanoví, že poskytování právních služeb v ČR je výslovně vyhrazeno advokátům, přiměřeně koncipientům, evropským advokátům, notářům, soudním exekutorům, patentovým zástupcům, daňovým poradcům, dalším osobám, jimž toto oprávnění svěřuje zvláštní zákon a také zaměstnancům právnické nebo fyzické osoby, člena družstva nebo příslušníka ozbrojených sborů.
Zaměstnanec tak může poskytovat právní služby osobě, k níž je v pracovněprávním nebo pracovním vztahu anebo ve služebním poměru, pokud je poskytování právních služeb součástí jeho povinností vyplývajících z tohoto pracovněprávního nebo pracovního vztahu anebo služebního poměru.
Z tohoto pohledu je třeba zkoumat, zda zákon umožňuje, aby taková osoba, přestože není advokátem, nahlížela do trestního spisu v pozici zaměstnance či zmocněnce advokáta.
Zákonná úprava nahlížení do trestního spisu
Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád v § 65 odst. 1 výslovně stanoví, že právo nahlížet do spisu mají obviněný, poškozený, zúčastněná osoba a jejich obhájci nebo zmocněnci. Jiné osoby mohou do spisu nahlížet jen se souhlasem předsedy senátu (v řízení před soudem) nebo se souhlasem státního zástupce či policejního orgánu (v přípravném řízení), a to tehdy, pokud je to nezbytné k uplatnění jejich práv.
Základním pravidlem tedy je, že obhájce (advokát) má nesporné právo nahlížet do spisu a činit z něj výpisky či pořizovat kopie. Klíčová je proto otázka, zda advokátní koncipient či zaměstnanec advokáta může takový úkon vykonat místo advokáta.
Obhájce a možnost jeho zastoupení v úkonech trestního řízení
Podle § 35 odst. 1 trestního řádu může být obhájcem v trestním řízení pouze advokát. Komentář k tomuto ustanovení (prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D. a kolektiv, Trestní řád, 7. vydání, 2013, Nakladatelství C. H. Beck, ISBN 978-80-7400-465-0) však zdůrazňuje, že na základě § 26 odst. 2 zákona o advokacii platí, že „nestanoví-li zvláštní předpis jinak, může advokáta při jednotlivých úkonech právní pomoci zastoupit i jeho advokátní koncipient nebo jeho zaměstnanec.“
Takovým zvláštním předpisem je podle výslovného odkazu právě trestní řád, neboť sám v § 35 odst. 1, větě druhé omezuje možnost zastoupení obhájce koncipientem v řízeních před krajským soudem jako soudem prvního stupně, před vrchním soudem nebo Nejvyšším soudem; nahlížet do spisů však může koncipient i v těchto řízeních.
Z uvedeného plyne, že advokátní koncipient i zaměstnanec advokáta, může při jednotlivých úkonech právní pomoci, mezi něž spadá i nahlížení do trestního spisu, zastoupit advokáta. Tento postup je v souladu se zákonem a orgány činné v trestním řízení jej musí respektovat.
Jaké dokumenty orgánu činnému v trestním řízení předložit?
Aby bylo nahlédnutí do spisu zaměstnancem advokáta v souladu se zákonem, je nezbytné, aby zaměstnanec prokázal, že jedná na základě pověření advokáta. V praxi se proto předkládá substituční plná moc, kterou advokát svého zaměstnance výslovně pověřuje k provedení konkrétního úkonu – v tomto případě k nahlédnutí do trestního spisu.
Další dokumenty (např. pracovní smlouva či dohoda o pracovní činnosti, potvrzení o zaměstnání nebo interní dohoda o mlčenlivosti) mohou být přiloženy podpůrně, avšak zákon jejich předložení nevyžaduje – nicméně doporučujeme je předložit.
Rozhodující je, že zaměstnanec jedná v zastoupení a na odpovědnost advokáta, který je obhájcem v trestním řízení. Povinnost mlčenlivosti zaměstnance vyplývá již z jeho pracovněprávního vztahu k advokátovi a z povinností advokáta samotného.
Závěr
Z kombinace § 35 trestního řádu a § 26 odst. 2 zákona o advokacii vyplývá, že advokátní koncipient i zaměstnanec advokáta mohou na základě pověření zastoupit advokáta při jednotlivých úkonech právní pomoci, mezi něž lze zařadit i nahlížení do trestního spisu.
Tento výklad odpovídá jak dikci zákona, tak i smyslu výkonu advokacie a respektování práva na obhajobu. Je proto vhodné, aby orgány činné v trestním řízení tuto možnost zohledňovaly a přistupovaly k ní v praxi.
Pokud jste účastníkem trestního řízení a chcete s ním pomoci neváhejte a obraťte se na naši advokátní kancelář NEST LEGAL s.r.o., která se věnuje trestním kauzám ve všech stádií trestního řízení.
