Internetový prodej suvenýrů na první pohled může působit jako jednoduchý a výdělečný byznys. Jak ale ukazuje aktuální případ z praxe, hranice mezi úspěšným podnikáním a protiprávním jednáním může být velmi tenká – zejména pokud jde o užívání značek, log či autorských děl.
Případ z praxe: milionový byznys bez licence
Podle nedávného rozhodnutí Okresního soudu Plzeň-město podnikatel z Domažlic během dvou let prodal přes internet více než 20 000 různých předmětů – od hrnků přes mikiny až po polštáře – které opatřoval logy známých značek nebo motivy z filmů a videoher. Tento byznys mu však štěstí nepřinesl.
Problém byl v tom, že k takovému užívání neměl souhlas držitelů duševních práv. Soud proto jeho jednání kvalifikoval jako porušení práv k ochranné známce a autorského práva. Výsledkem byla dohoda o vině a trestu, na kterou podnikatel přistoupil a na jejímž základě byl odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody, peněžitému trestu a povinnosti nahradit způsobenou škodu.
Součástí rozhodnutí bylo také zabavení technického vybavení, které sloužilo k výrobě potisků.
Co jsou to vlastně práva duševního vlastnictví?
Práva duševního vlastnictví si lze představit jako „vlastnictví nápadů“ – tedy ochranu toho, co člověk vytvoří svou myslí, ať už jde o text, značku, vynález nebo design. Z právního hlediska jde o soubor právních institutů, které poskytují tvůrcům a dalším oprávněným osobám výlučné oprávnění tyto nehmotné statky užívat, licencovat či bránit jejich neoprávněnému využití. Tím je podpořena inovace i férová hospodářská soutěž.
Kde je hranice mezi podnikáním a porušením práva?
Z právního hlediska nejde o absolutní zákaz užívání cizích označení. Ochranné známky i autorská díla (např. grafika, postavy, loga) sice podléhají ochraně podle právních předpisů, zejména zákona o ochranných známkách a autorského zákona, právní úprava však připouští i určité výjimky. Podle § 10 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, je například možné cizí ochrannou známku užít, pokud je to nezbytné k popisu výrobku či služby (např. k označení účelu nebo kompatibility), a to za podmínky, že takové užití odpovídá obchodním zvyklostem a je v souladu se zásadami poctivého obchodního styku. Tyto výjimky jsou však vykládány restriktivně. Použití cizího motivu na výrobku za účelem jeho dalšího prodeje zpravidla tuto podmínku nesplňuje a vyžaduje souhlas oprávněné osoby (licenci). Bez něj jde o neoprávněný zásah do práv duševního vlastnictví – a to i v případě, že podnikatel „jen“ reaguje na přání zákazníků.
Neznalost práva nechrání
Z uvedeného případu je patrné, že ani subjektivní přesvědčení podnikatele o oprávněnosti jeho jednání nehraje zásadní roli. Jakmile dochází k systematickému a výdělečnému využívání cizích práv bez souhlasu, může být takové jednání posouzeno jako protiprávní – a v závažnějších případech i jako trestný čin.
Vedle samotného trestu je třeba počítat i s dalšími důsledky, jako je povinnost nahradit škodu, ztráta výrobního zařízení a v neposlední řadě i reputační dopady.
Co si z toho odnést?
Tento případ je důležitým upozorněním pro všechny, kdo podnikají v oblasti e-commerce, zakázkové výroby nebo merchandisingu. Pouhé „technické“ zajištění výroby nestačí – nezbytné je mít právně ošetřené i samotné podklady, se kterými pracujete.
Zejména u motivů známých značek, filmů či her je potřeba počítat s tím, že bez licence je jejich komerční využití zpravidla nepřípustné.
Pokud podnikáte nebo zvažujete podnikání v oblasti prodeje vlastních výrobků, je vhodné si právní stránku věci nastavit hned na začátku. Stejně tak v případě, že čelíte podezření z porušení práv duševního vlastnictví, může správně zvolený postup zásadně ovlivnit výsledek celé věci.
V NEST LEGAL s.r.o. se této problematice věnujeme a rádi s Vámi posoudíme konkrétní situaci i možná řešení – neváhejte se na nás obrátit.
