Rozhodování o vazbě patří mezi nejcitlivější fáze trestního řízení. Soud totiž rozhoduje o jednom z nejzávažnějších zásahů do základních práv člověka – omezení jeho osobní svobody. O to důležitější je, aby celé řízení probíhalo spravedlivě a aby obviněnému byla dána možnost účinně hájit svá práva. Právě této otázce se věnoval Ústavní soud v nálezu sp. zn. I. ÚS 1311/26 ze dne 3. července 2026, v němž zdůraznil význam zásady kontradiktornosti i při rozhodování o vazbě.
Co znamená kontradiktornost řízení?
Jedním ze základních atributů spravedlivého trestního procesu je zásada kontradiktornosti řízení. Její podstatou je, že každý účastník musí mít možnost seznámit se s argumentací protistrany a ještě před rozhodnutím soudu na ni účinně reagovat. Jen za těchto podmínek lze zajistit rovnost zbraní mezi obhajobou a státním zastupitelstvím, a naplnit tak požadavky spravedlivého procesu.
Tato zásada se neuplatňuje pouze při rozhodování o vině a trestu v hlavním líčení. Ústavní soud ve svém nálezu zdůraznil, že dopadá i na rozhodování o vazbě v přípravném řízení, přestože s ohledem na jeho specifickou povahu mohou být některé procesní garance poskytovány v omezenější míře. Ani v těchto případech však nelze rezignovat na základní požadavek, aby měl obviněný možnost seznámit se se stanovisky, která mohou ovlivnit rozhodnutí soudu, a vyjádřit se k nim ještě před jeho vydáním.
Jaký případ Ústavní soud řešil?
Stěžovatel podal žádost o propuštění z vazby. Státní zástupkyně jeho žádosti nevyhověla a postoupila ji soudu společně se svým vyjádřením, v němž podrobně vysvětlila, proč má být žádost zamítnuta. Argumentovala zejména existencí důvodů pro útěkovou a předstižnou vazbu, závažností trestné činnosti, jeho dosavadním procesním postojem i tím, že podle jejího názoru nelze účelu vazby dosáhnout mírnějšími prostředky.
Problém však spočíval v tom, že toto stanovisko nebylo obviněnému nikdy doručeno. Soud o jeho žádosti rozhodl, aniž mu umožnil se s argumentací státní zástupkyně seznámit nebo na ni reagovat. Neproběhlo ani vazební zasedání, při kterém by mohl své stanovisko uplatnit. Přestože obviněný na tuto procesní vadu upozornil již ve své stížnosti, odvolací soud se s jeho námitkou nijak nevypořádal.
Proč Ústavní soud zasáhl?
Ústavní soud připomněl, že právo na soudní ochranu zahrnuje i právo být seznámen s každým stanoviskem či podáním, jejichž účelem je ovlivnit rozhodnutí soudu. Nestačí tedy, že si soud vyžádá stanovisko státního zástupce. Pokud z něj hodlá při rozhodování vycházet, musí dát obviněnému možnost se s ním seznámit a vyjádřit se k němu.
V posuzované věci bylo stanovisko státní zástupkyně obsáhlé a obsahovalo skutkovou i právní argumentaci, která se následně promítla do odůvodnění soudních rozhodnutí. Obviněný se však o jeho obsahu dozvěděl až z odůvodnění rozhodnutí soudu, tedy v okamžiku, kdy již neměl možnost na něj reagovat. Takový postup podle Ústavního soudu odporuje požadavkům spravedlivého procesu a porušuje právo na soudní ochranu.
Nestačí, že argumenty nebyly nové
Zajímavým aspektem případu byla i námitka, že stanovisko státní zástupkyně v podstatě pouze opakovalo argumentaci známou z předchozích rozhodnutí o vazbě. Ani to však podle Ústavního soudu neznamená, že jej nebylo třeba obhajobě zpřístupnit.
Smyslem zásady kontradiktornosti řízení totiž není pouze reagovat na zcela nové skutečnosti. Obviněný musí mít možnost vyjádřit se i k argumentům, které druhá strana znovu používá a které mají přesvědčit soud, aby rozhodl v její prospěch. Nelze po obhajobě spravedlivě požadovat, aby vyvracela argumentaci, kterou vůbec nezná.
Jaké jsou praktické dopady nálezu?
Daný nález připomíná, že ani při rozhodování o vazbě nelze ustupovat od základních principů spravedlivého procesu. Přestože vazební řízení zpravidla probíhá velmi rychle, nelze ani v něm rezignovat na základní principy spravedlivého procesu. Soudy proto musí dbát na to, aby obviněný měl možnost seznámit se se stanovisky státního zástupce, pokud mohou ovlivnit jejich rozhodnutí. Nestačí pouze odkázat na předchozí rozhodnutí nebo předpokládat, že obhajoba argumentaci zná. Jestliže taková možnost chybí, může být porušeno ústavně zaručené právo na spravedlivý proces, a to i tehdy, pokud samotné důvody vazby nejsou předmětem přezkumu.
Ústavní soud proto zrušil rozhodnutí krajského soudu, který tuto procesní vadu přehlédl, a judikoval, že zásada kontradiktornosti musí být respektována i ve vazebních věcech.
Potřebujete-li právní pomoc v souvislosti s vazbou nebo jinými otázkami trestního řízení, v advokátní kanceláři NEST LEGAL s.r.o. jsme připraveni poskytnout Vám odbornou právní pomoc a důsledně hájit Vaše práva v každé fázi trestního řízení.
