Odměňovat advokáty za to, že proces protahují a trestat za to, když oběti trestného činu pomohou k odškodnění ihned. Přesně takhle to vypadalo občas v českých soudních síních, kde advokáti vystupovali jako zmocněnci obětí v trestních kauzách. Dále se budeme věnovat příapdu kde šlo o týrání poškozené.
Skutkový základ případu
Celý spor vznikl u případu zastupování zvlášť zranitelné oběti domácího násilí a týrání. Advokátce se podařilo dosáhnout stavu, který se v dnešní justici považuje za ideální, a to že přesvědčila obviněného, aby ještě před vynesením rozsudku poškozené dobrovolně uhradil 150 000,- Kč jako náhradu nemajetkové újmy.
Od této částky se advokátka odpíchla při žádosti o odměnu za své zastupování, a právě tady vznikl problém. Jelikož náhrada nemajetkové újmy byla uhrazena ještě před vyhlášením rozsudku, okresní soud argumentoval tím, že podle advokátního tarifu se hodnota odvíjí od částky, která byla poškozenému přiznána v trestním řízení, kde poškozené nic nepřiznaly. Okresní soud tedy pro výpočet odměny použil nejnižší paušální sazbu, což následně potvrdil i Krajský soud v Praze. Oba zmíněné soudy se striktně držely formalistického znění advokátního tarifu. Advokátka neváhala a podala stížnost k ústavnímu soudu.
Ústavní soud
Ústavní soud stěžovatelce vyhověl a ve svém nálezu formulovat tyto zásadní principy:
- Soud nesmí postupovat podle doslovného výkladu textu advokátního tarifu a ignorovat reálný výsledek. Pokud oběť získala odškodnění díky činnosti advokáta přímo v souvislosti s trestním řízení, jde o materiální procesní úspěch, ze kterého se má vypočítat odměna advokáta.
- Hlavním smyslem zastupování obětí v trestním řízení je co nejrychlejší odškodnění a minimalizace jejich psychického traumatizování. Dobrovolná úhrada před rozsudkem je tedy pro oběť ideální stav.
- Je neakceptovatelné, aby byl advokát finančně potrestán zkrácením odměny jen proto, že pro svého klienta dojednal nejrychlejší a nejsprávnější řešení.
- Skutečnost, že poškozená nakonec přistoupila na dohodu, kterou okresní soud v odůvodnění svého rozhodnutí označil za odpovídající, na jejím úspěchu ve věci nic nemění a nesmí vést ke krácení odměny stěžovatelky.
Přelom v české advokacii
Jde o přelomový signál pro celou advokacii. Kauza se nyní vrací k Okresnímu soudu Praha-východ, který musí o odměně rozhodnout znovu a vycházet ze skutečně vyjednané částky 150 000,- Kč.
Význam toho nálezu ale přesahuje tento konkrétní případ. Ústavní soud jasně deklaroval, že advokáti zastupující oběti nesmí být finančně znevýhodňován za to, že dosáhli výsledku, který samotné trestní právo preferuje – tedy rychlého a dobrovolného odškodnění bez zbytečných průtahů. Pro českou justici i oběti trestných činů jde o zásadní krok ke zdravému rozumu.
Naše advokátní kancelář NEST LEGAL s.r.o. zastupuje i poškozené v trestním řízení vč. zvlášť zranitelných obětí, a to nejen v rámci přípravného řízení, ale rovněž i v řízení před soudem, jehož součástí je i případné uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy. Pakliže potřebujete pomoc i v této oblasti práva, neváhejte se na nás obrátit.
Jaké je to být zmocněnec oběti trestného činu?
Být zmocněncem oběti trestného činu není lehká práce, a to zejména co se psychické stránky týče. Prací advokáta není jen právní zastupování, ale poskytuje oběti i psychickou podporu a pomáhá jí projít složitým trestním řízením. Přesto jde o jednu z nejméně doceněných právních specializací. Soudy jsou velmi kreativní v tom, jak určují, které náklady advokáta byly účelné, a tedy nutné pro hájení práva oběti, a které je tím pádem potřeba zaplatit. Zmocněnkyně pro zvlášť zranitelné oběti trestných činů uvedla, že dochází k tomu, že například sedíte na hlavním líčení, které má šest hodin a když přijde na řadu vypočítávání odměny, úředník si pouští záznam a zapisuje si, kolik minut jste opravdu mluvila. Na konci zmocněnec dostane zaplacenou například pouze jednu hodinu a těch zbylých pět tam sedí zadarmo. To samozřejmě odradí zmocněnce od toho, aby oběť zastupoval, a proto jich ubývá. Advokát si není jistý, které úkony mu budou ve finále soudem přiznány, a proto tedy musí pečlivěji zvážit, zda zastoupení vůbec přijme, jelikož nemůže dlouhodobě fungovat bez určité finanční stability a s nejistotou, zda bude jeho práce odpovídajícím způsobem uhrazena. Právo oběti na kvalitní právní pomoc by přitom nemělo záviset na tom, zda je advokát ochoten a schopen nést finanční riziko, které se s poskytováním těchto služeb nese…
