V tomto článku se budeme zabývat trestným činem poškození věřitele, který je upraven v ust. § 222, zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále je ,,TZ“).
Trestný čin poškození věřitele spadá do kategorie trestných činů proti majetku a je zaražen mezi tzv. úpadkové delikty, neboť jeho podstata úzce souvisí s platební neschopností ekonomických subjektů.
Zmíněné ustanovení lze považovat za základní prostředek trestněprávní ochrany věřitelů, jelikož je jeho smyslem chránit věřitele před úmyslnými a nepoctivými praktikami ze strany dlužníka, které znemožňují nebo podstatně ztěžují vymáhání pohledávky. Věřitelům totiž poskytuje právní prostředek k obraně proti vědomým a nepoctivým snahám dlužníka vyhnout se placení dluhů, například skrytím, zatajením nebo rozmělněním vlastního majetku.
Znaky skutkové podstaty tohoto trestného činu jsou vymezeny ve dvou rovinách: jednak ve vztahu k vlastnímu věřiteli (podle ust. § 222 odst. 1 TZ), kdy se trestného činu dopouští sám dlužník, což představuje přímou formu ochrany věřitele, a jednak ve vztahu k věřiteli jiné osoby, kdy trestný čin spáchá osoba od dlužníka odlišná (podle ust. § 222 odst. 2 TZ), přičemž jde o nepřímou formu ochrany věřitele.
Kdo je věřitel a kdo pachatel?
Věřitelem je osoba, která má vůči dlužníku - pachateli nebo jiné osobě, za niž pachatel jedná, pohledávku, tedy právo na určité plnění. Věřitelem může být jak osoba fyzická, tak osoba právnická, případně i stát.
Pachatelem je dlužník, může jim být jak fyzická tak právnická osoba, která má závazek vůči věřiteli. Pachatel musí jednat úmyslně, s cílem věřitele poškodit. Jeho jednáním dochází ke zmaření uspokojení pohledávky věřitele, kterému je způsobena škoda.
Kdy se jedná o trestný čin?
Základním předpokladem vzniku trestní odpovědnosti pachatele je existence závazkového vztahu mezi dlužníkem a věřitelem, přičemž není rozhodující, zda pohledávka vznikla v rámci obchodně závazkového vztahu či nikoliv. Věřiteli vzniká právo na plnění ze závazkového vztahu, přičemž je dlužník povinen toto právo uspokojit tím, že splnění svůj dluh vůči věřiteli.
Podmínkou je, aby předmětné plnění mělo majetkovou povahu a odpovídalo zájmům věřitele. Na straně věřitele je pak nezbytné, aby jeho pohledávka vůči dlužníkovi byla splatná.
Hlavní podstatou trestního činu je tedy to, že pachatelovo jednání směřuje proti pohledávce věřitele a ohrožuje, omezuje nebo znemožňuje její uspokojení z dlužníkova majetku. Pachatel svým jednáním buďto zatajuje svůj majetek a to tím způsobem, že majetek skryje, převede ho na jiného (často člena rodiny), daruje ho a další. Pachatel dále zhoršuje svou majetkovou situaci tím, že buďto snižuje svůj majetek, který by mohl být použit k uspokojení věřitele, nebo zvyšuje své dluhy, čímž znemožňuje uspokojení pohledávek vlastních nebo cizích věřitelů. Příkladem takového jednání je například závazek k nevýhodné smlouvě nebo plnění tím, že poskytne bezdůvodnou půjčku, čímž svou schopnost dluh splatit výrazně zhorší.
Zákon stanovuje taxativní výčet jednání, kterými může dojít ke zmíněnému zmaření uspokojení věřitele. Patří sem situace, kdy dlužník:
a) zničí, poškodí, zatají, zcizí, učiní neupotřebitelnou, nebo odstraní, byť i jen část svého majetku,
b) postoupí svou pohledávku, anebo převezme dluh jiného,
c) zatíží věc, která je předmětem závazku, nebo ji pronajme,
d) předstírá nebo uzná neexistující právo nebo závazek,
e) předstírá nebo uzná právo nebo závazek ve větším rozsahu, než odpovídá skutečnosti,
f) předstírá splnění závazku, nebo
g) předstírá úpadek nebo svůj majetek jinak zdánlivě zmenšuje nebo předstírá jeho zánik.
Ve vztahu k poškození cizího věřitele (tzn. věřitel, který není jeho vlastním věřitelem) se pachatel dopouští jednání, jehož výsledkem je i jen částečné zmaření uspokojení takového věřitele. Skutkovou podstatu tak naplňuje osoba odlišná od dlužníka nebo osoby jednající za něj. Zákonodárce zúžil možnosti protiprávního jednání pouze na případy, kdy pachatel: a) zničí, poškodí, zatají, zcizí, učiní neupotřebitelnou nebo odstraní, byť i jen část majetku dlužníka, nebo b) k majetku dlužníka uplatní neexistující právo nebo pohledávku nebo existující právo nebo pohledávku ve vyšší hodnotě či lepším pořadí, než jaké má.
Ve vztahu k poškození vlastního nebo cizího věřitele je pro naplnění znaků skutkové podstaty nezbytné, aby byla protiprávním jednáním na cizím majetku způsobena škoda nikoliv malá, tj. škoda v minimální výši 50.000,- Kč. Pokud k takové škodě nedojde, skutková podstata předmětného trestného činu není naplněna.
Následkem trestného činu poškození věřitele je zmaření, byť i jen částečné, uspokojení pohledávky věřitele. Zmařením uspokojení pohledávky věřitele se rozumí situace, kdy věřitel není schopen dosáhnout ani částečného uspokojení své pohledávky. Naopak částečné zmaření představuje stav, kdy je věřiteli sice uhrazena část pohledávky, avšak v důsledku poškozujícího jednání dlužníka nedojde k jejímu plnému uspokojení.
Aby mohl soud rozhodnout, v jakém rozsahu pachatel jako dlužník zmařil uspokojení pohledávky věřitele a jakou tím způsobil škodu, musí mít k dispozici dostatek důkazů. Je potřeba zjistit, jakou hodnotu měl majetek dlužníka, který zničil, poškodil, skryl, prodal, znehodnotil nebo odstranil, a jak vysoká byla pohledávka věřitele, případně jaká její část zůstala neuhrazena.
Trestní sazba
Dopustí-li se dlužník uvedeného jednání, hrozí mu trest odnětí svobody až na 2 roky nebo zákaz činnosti.
V případě závažnější formy trestného činu podle ust. § 222 odst. 3 TZ, kdy pachatel způsobí značnou škodu nebo získá značný prospěch pro sebe či jiného, se trestní sazba zvyšuje na 6 měsíců až 5 let odnětí svobody.
Je-li však způsobena škoda velkého rozsahu, získán prospěch velkého rozsahu, nebo dojde-li v důsledku takového jednání k úpadku jiné osoby, hrozí pachateli trest odnětí svobody v délce 3 až 8 let.
Závěr
Trestný čin poškození věřitele představuje důležitý nástroj trestněprávní ochrany majetkových práv věřitelů. Jeho podstata spočívá v postihu úmyslného a nepoctivého jednání dlužníků (či osob jednajících ve prospěch jiných dlužníků), které směřuje k maření uspokojení pohledávek. Zákon vymezuje konkrétní způsoby, jak může k tomuto jednání dojít.
Uvedená právní úprava tak reaguje na potřebu chránit věřitele před zneužitím postavení dlužníků, a přispívá k ochraně právní jistoty v závazkových vztazích a transparentnosti hospodářských poměrů.
Na koho se obrátit a proč?
Ať už jste věřitelem, který se potýká s vědomým poškozením svých pohledávek, nebo osobou čelící obvinění z trestného činu poškození věřitele, je zásadní postupovat právně správně, efektivně a včas.
Z pohledu věřitele:
Pokud máte podezření, že dlužník záměrně převádí majetek, zatajuje pohledávky nebo jiným způsobem ztěžuje jejich vymožení, je klíčové včas situaci řešit. Právní zastoupení Vám může pomoci nejen s podáním trestního oznámení, ale i s civilním vymáháním škody či přípravou důkazních prostředků pro orgány činné v trestním řízení.
Z pohledu obviněného (nebo podezřelého):
Pokud Vám hrozí obvinění z trestného činu poškození věřitele, hraje roli každé slovo a každý krok. Máte právo na spravedlivý proces a kvalitní obhajobu. Zkušený advokát Vám pomůže vysvětlit skutkové okolnosti, navrhnout důkazy a minimalizovat dopad na Vaši osobní i profesní reputaci.
Proč právě NEST LEGAL?
✅ Máme silný tým s odborností v trestním i obchodním právu
✅ Zajišťujeme komplexní služby jak pro věřitele, tak pro osoby obviněné z hospodářských trestných činů
✅ Umíme efektivně komunikovat s orgány činnými v trestním řízení a navrhujeme právní řešení s reálným dopadem
✅ Rozumíme i širším souvislostem – insolvence, korporátní vztahy, daňové dopady
Neváhejte a ozvěte se nám.
Včasná právní pomoc může být rozdílem mezi úspěšným vymožením pohledávky a nenávratnou škodou.
Stejně tak může být rozdílem mezi obviněním a očištěním jména.
Kontaktujte nás ještě dnes – ať už jste věřitel, nebo osoba potřebující obhajobu.
➡️ www.nest.legal | info@nest.legal | +420 737 090 330
