Omamné a psychotropní látky ve světle novely trestního zákoníku

Jednou ze zásadních změn v rámci novely trestního zákoníku je snaha zákonodárce o snižování sankcí za trestné činy spojené s drogami, potažmo dekriminalizace omamných látek v určitém množství. V tomto článku se zaměříme na dopady zmiňované novely právě na tuto oblast, a to s důrazem na konopí.

Změna pohledu na pěstování pro vlastní potřebu

V případech, kdy si lidé pěstují konopí pro vlastní potřebu, dochází k situacím, kdy je zapotřebí (za účelem požití) sklizené květy dále zpracovávat. Ačkoli v ust. § 285 TZ nalezneme privilegovanou skutkovou podstatu nedovoleného pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku, dosavadní praxe však zpracování doposud kvalifikuje již jako samotnou neoprávněnou výrobu a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy ve smyslu ust. § 283 trestního zákoníku[1] (dále jen jako „TZ“). Pokud si tedy člověk pěstuje své vlastní konopí, logicky jej bude dále za účelem požití zpracovávat. Mělo by však na toto jednání být nahlíženo optikou přísnější trestní sazby? Ve světle blížící se novely by se tato praxe již mohla stát minulostí.

Při výkladu, že sklizením a usušením části rostliny nebo houby, kterou v usušeném stavu hodlá pachatel sám zkonzumovat či jinak využít, se dopouští nedovolené výroby omamné nebo psychotropní látky podle § 283 TZ, pak vzniká otázka, zda je takový výklad v souladu s úmyslem zákonodárce a na jaké případy by pak vlastně měl § 285 TZ dopadat, neboť jak v případě konzumace, tak v případě použití k pomáhajícím účelům je třeba rostliny či houby sklidit nebo sesbírat a dále zpracovávat v procesu, jehož výsledkem je produkt obsahující omamné a psychotropní látky (dále jen jako „OPL“), což dle uvedeného výkladu naplňuje znak „výroby“. 

Zákonodárce v důvodové zprávě rovněž uvádí: „V praxi je nejčastější formou užívání konopí k vyvolání psychoaktivních účinků jeho konzumace (obvykle kouřením či inhalací, ale i perorálně) v usušeném stavu jako marihuany. To tedy předpokládá proces sklizení, usušení a příp. nadrcení. Výsledný produkt tohoto procesu – marihuana – ovšem není jinou látkou odlišnou od původní omamné látky konopí, ale jedná se o tutéž omamnou látku konopí, pouze v jiné formě, vhodné k užití (čerstvý vs. usušený rostlinný materiál).“ Zpracováním předmětné rostliny tedy nikterak nedochází ke změně obsahu účinné látky v ní, nýbrž pouze ke zpracování do formy, jež způsobilá k „aplikaci“.

Novela TZ tak zavádí odlišení pojmů výroba a zpracování, a to právě za účelem snížení sankčních dopadů na případné pachatele.

Dle důvodové zprávy ke zmiňované novele se zpracováním rozumí:

• technologicky nenáročný proces následující po vypěstování, sklizni nebo sběru rostliny nebo houby obsahující OPL, tj. sušení, drcení a další procesy směřující k získání OPL ve stavu způsobilém k užívání. Jedná se o proces, při kterém nejsou používány speciální technologie, které by koncentrovaly potencující účinné látky, např. kromě uváděného sušení a drcení půjde i o maceraci, výluhy a vaření v másle či sádle, bez následného odpaření rozpouštědla, neboť těmito procesy se nekoncentruje obsah účinné látky.

• Nejedná se tedy o přeměnu OPL obsažené v rostlině a houbě na jinou OPL, např. o přeměnu morfinu z opiového máku na diacetylmorfin (heroin), to již spadá pod přísněji postižitelnou výrobu.

Dopad rozlišení pojmů výroba a zpracování

Rozlišení nadepsaných pojmů má dopad na právní kvalifikaci daného trestného činu. Ve smyslu ust. § 284 TZ tedy např. nebude možné právně kvalifikovat přechovávání kokainu, neboť ten je získáván výrobou z listů keře koka, nebo morfinu, který se získává z opia. Tento proces tedy nelze vnímat jako pouhé zpracování, ale už jako výrobu.

S pojmem zpracování či sklízením následně pracuje i ust. § 285 TZ, kde bude nově stanoveno: „Kdo neoprávněně pro vlastní potřebu pěstuje, sklízí nebo zpracovává více než 5 rostlin z rodu konopí, nejde-li o rostlinu konopí obsahující nejvýše 1 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.“ 

Novela trestního zákona je tedy logickým (a potřebným) vyústěním mnohdy nelogické praxe, kdy docházelo k sankcionování osob, které se z materiálního hlediska trestné činnosti vlastně nedopouštěli.

V souvislosti s výše uvedeným rovněž vyvstává otázka případného vyhlášení amnestie v souvislosti s vybranou drogovou kriminalitou. Pojednání o tomto kroku ze strany státu je ovšem nyní toliko spekulací, a proto vás o případném vývoji budeme informovat.

V naší advokátní kanceláři důkladně sledujeme všechny legislativní změny a o dalším vývoji Vás samozřejmě budeme informovat.  Pokud se i Vy potýkáte s jakýmkoliv trestněprávním problémem, neváhejte se na nás obrátit!