Obáváte se předlužené pozůstalosti? Nás právní řád zná institut tzv. výhrady soupisu, jež zajišťuje ochranu právní jistoty dědiců. V dnešním článku se právě na právní institut výhrady soupisu zaměříme.
Pojem
Postavení dědice je specifické v tom, že zde dochází k tzv. univerzální sukcesi, tedy, že na dědice kromě aktiv (majetku) zůstavitele přechází rovněž i jeho pasiva (dluhy). Např. na rozdíl od odkazu, kdy na odkazovníka přechází pouze odkázaná aktiva (tzv. singulární sukcese).
Zmiňovaná univerzální sukcese tedy pro případného dědice představuje riziko, kdy v případě předlužené pozůstalosti bude tento za dluhy ručit celým svým majetkem a věřitelé zůstavitele se tak dostávají do výhodnější pozice a mohou své pohledávky po dědici vymáhat.
Občanský zákoník[1] (dále jen jako „OZ“) zavedl tzv. výhradu soupisu, kterou lze vždy uplatnit, a to i v případě pouhé obavy. Druhou možností je samozřejmě odmítnutí dědictví. Ve srovnání s odmítnutím dědictví je však uplatnění výhrady soupisu pozůstalosti mírnějším řešením, neboť dědic nepřijde o možnost dědictví převzít a pouze tak omezí rozsah své odpovědnosti za dluhy zůstavitele.
Uplatnění výhrady soupisu
Lze říci, že uplatnění práva na výhradu soupisu pozůstalosti představuje procesní námitku dědice, jíž tento oznamuje soudu, že nehodlá hradit dluhy zůstavitele v plném rozsahu, ale jen do výše ceny nabytého dědictví. Tohoto práva se dědic nemůže vzdát[2] a zůstavitel rovněž toto právo nemůže dědici odejmout.
Právo na výhradu soupisu se uplatňuje prohlášením učiněným ústně před soudem anebo prohlášením zaslaným soudu v písemné formě. Dle ust. § 1675 OZ je zapotřebí tak učinit do jednoho měsíce ode dne, kdy soud vyrozuměl dědice o tomto jeho právu. Po uplynutí této lhůty platí nevyvratitelná domněnka, že dědic (není-li manželem, potomkem či předchůdcem zůstavitele) toto právo neuplatňuje.
Následkem uplatnění výhrady soupisu je samotné provedení soupisu v řízení o pozůstalosti, jehož účelem je dle dikce zákona zjistit pozůstalostní jmění a určit čistou hodnotu majetku v době smrti zůstavitele.
V některých případech však lze soupis pozůstalosti rozhodnutím soudu nahradit.[3] Lze tak učinit seznamem pozůstalostního majetku, který vyhotovuje správce pozůstalosti a musí jej potvrdit všichni dědici.
Soud může rovněž rozhodnout o nahrazení soupisu pozůstalosti tzv. společným prohlášením dědiců o pozůstalostním majetku. V praxi se jedná pouze o jednoduché případy současně za předpokladu, kdy tomuto postupu dědici neodporují.
Nutno dodat, že v případě chybně provedeného společného prohlášení dědiců o pozůstalostním majetku či seznamu pozůstalostního majetku stíhá dědice sankce v podobě zrušení účinků výhrady soupisu pro dědice, kteří tak učinili. Jedná se o poměrně závažnou sankci, neboť tito dědicové budou za dluhy zůstavitele ručit v plném rozsahu, ledaže prokáží, že neúplnost prohlášení či seznamu nezavinili, anebo pokud jsou tito dědicové osobami pod zvláštní ochranou (nesmí však předmětný majetek zatajit úmyslně).
Závěrem
Výhrada soupisu představuje účinný nástroj pro dědice, kteří nemají v úmyslu hradit dluhy zůstavitele v plném rozsahu. Rovněž tento institut poskytuje ochranu a právní jistotu jak samotným dědicům, tak i věřitelům. Nutno rovněž přihlédnout i k faktu, že s uplatněním výhrady soupisu souvisí i jisté povinnosti, a to pod poměrně závažnými sankcemi.
Pokud se i Vy potýkáte s obdobným problémem, neváhejte se obrátit na naší advokátní kancelář. Náš tým odborníků zajistí, aby byl postup ve věci správný, aby byly dodrženy veškeré zákonem předepsané povinnosti a ochráníme tak Vaše práva i majetek.
[1] Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
[2] A to ani v rámci dědické smlouvy, na rozdíl od práva odmítnout dědictví.
[3] Např. s ohledem na rozsah zanechaného majetku, jakož i s ohledem na rozsah známých dluhů.
