Trestněprávní rovina porušování předpisů o pravidlech nekalé soutěže

Problematika nekalé soutěže je především disciplínou práva soukromého, přičemž je zásadně spojována s jednáním v obchodním styku (resp. jednáním v rozporu s dobrými mravy soutěže, jež je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům). Pravidla o nekalé soutěži jsou v soukromoprávní rovině upravena v ust. § 2976 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako “OZ“). Proti porušení pravidel nekalé soutěže se lze samozřejmě bránit civilní žalobou. Lze se však při porušení těchto pravidel dostat i do roviny trestněprávní? Tím se budeme zabývat v dnešním článku.

Úprava v trestním zákoníku

Trestní zákoník (dále jen jako „TZ“)[1] upravuje trestný čin vztahující se k nekalosoutěžnímu jednání a je obsažen v ust. § 248 TZ pod názvem porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže, v rámci něhož je postihována i nekalá soutěž.

TZ nekalou soutěž přímo nedefinuje, a z toho důvodu je potřeba vycházet z právní úpravy obsažené ve výše zmíněném ustanovení § 2976 OZ: „Kdo se dostane v hospodářském styku do rozporu s dobrými mravy soutěže jednáním způsobilým přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům, dopustí se nekalé soutěže. Nekalá soutěž se zakazuje.“

Ust. § 248 odst. 1 TZ postihuje toho, kdo naplní skutkovou podstatu trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže tím, že poruší jiný právní předpis o nekalé soutěži, když se při účasti v hospodářské soutěži dopustí:

1. a) klamavé reklamy,
2. b) klamavého označení zboží či služeb,
3. c) vyvolávání nebezpečí záměny,
4. d) parazitování na pověsti závodu, výrobků či služeb jiného soutěžitele,
5. e) podplácení,
6. f) zlehčování,
7. g) srovnávací reklamy,
8. h) porušování obchodního tajemství, nebo
9. i) ohrožování zdraví spotřebitelů a životního prostředí,

a způsobí tím ve větším rozsahu újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům nebo opatří tím sobě nebo jinému ve větším rozsahu neoprávněné výhody. TZ za tento trestný čin umožňuje uložit až tříletý trest odnětí svobody, zákaz činnosti či propadnutí věci.

Způsobení újmy

S ohledem na výše uvedené tak TZ kromě samotného porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže pro trestní odpovědnost pachatele zároveň vyžaduje, aby pachatel způsobil ve větším rozsahu újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům nebo v důsledku takového jednání opatřil sobě nebo jinému ve větším rozsahu neoprávněné výhody.

Zatímco škoda většího rozsahu je v TZ přímo upravena[2], o újmě většího rozsahu tento nepojednává. Otázkou újmy většího rozsahu a jejím vymezením se však zabýval mj. Nejvyšší soud, který ve svém usnesení ze dne 06.11.2013, pod sp. zn. 5 Tdo 893/2013 dovodil, že za „…újmu, kterou pachatel způsobil jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům ve smyslu § 248 odst. 1 TZ, se považuje jakákoli újma, která může být jak majetkové, tak nemajetkové povahy (např. poškození dobré pověsti soutěžitele, jeho dobrého jména, důvěryhodnosti jeho podniku, snižování kvality jeho výrobků, narušení chodu nebo rozvoje podniku soutěžitele apod.). Pojem újma použitý v citovaném ustanovení má totiž širší význam než pojem škoda, což však nevylučuje to, že se může projevit v majetkové sféře jiných soutěžitelů nebo spotřebitelů…“

Na rozdíl od úpravy obsažené v TZ, požadavek na způsobení újmy v OZ nenalezneme, v tomto případě totiž postačuje předpoklad, že předmětné jednání je způsobilé ostatním soutěžitelům zmiňovanou újmu objektivně přivodit. Pro soukromoprávní postih tedy postačuje, zda přivození újmy s přihlédnutím ke všem okolnostem objektivně hrozí.

Důsledné rozlišení toho, zda již újma byla způsobena či toho, zda újma „pouze“ objektivně hrozí, je stěžejní pro dovozování trestní odpovědnosti a je tak potřebné pro zachování základních zásad trestního práva – tj. zásady subsidiarity trestní represe či tzv. zásady ultima ratio. Zásada ultima ratio spočívá na tom, že práva a oprávněné zájmy fyzických a právnických osob mají být prostřednictvím trestního práva chráněny, pouze pokud právní prostředky jiných právních odvětví (v tomto případě prostředky civilního práva) k jejich ochraně nepostačují.

Pokud se potýkáte s problematikou nekalé soutěže, neváhejte se obrátit na naší advokátní kancelář. Díky znalostem práva soukromého i veřejného jsme schopni poskytnout komplexní právní poradenství, jakožto i zastoupení ve všech možných typech řízení.