Podmíněné propuštění patří mezi klíčové instrumenty trestního práva, které umožňují reagovat na individuální vývoj odsouzeného během výkonu trestu.
Od 1. ledna 2026 vstoupila v účinnost významná novela § 88 trestního zákoníku, která mění samotnou filozofii rozhodování soudů v této problematice. Změna se netýká jen dílčích formulací – přináší zásadní posun od dosavadní diskrece soudu k principu, že při splnění zákonných podmínek má být odsouzený podmíněně propuštěn.
Z „může“ na „musí“
Dosud platilo, že soud mohl odsouzeného podmíněně propustit, pokud splnil zákonem stanovené podmínky. Šlo tedy o oprávnění soudu, nikoliv o jeho povinnost. Praxe ukazovala, že rozhodování bylo často velmi přísné, nejednotné a v některých případech subjektivními pocity ovlivněné. I přes splnění formálních podmínek nebylo podmíněné propuštění samozřejmostí a odsouzení mnohdy setrvávali ve výkonu trestu déle, než by odpovídalo účelu trestání.
Nové znění zákona tuto logiku obrací. Pokud odsouzený vykoná stanovenou část trestu, svým chováním prokáže polepšení a lze od něj očekávat vedení řádného života (případně je přijata záruka za dovršení nápravy), vzniká mu nárok na podmíněné propuštění.
Soud je tedy při splnění těchto podmínek povinen rozhodnout o jeho podmíněném propuštění. Nejde již o pouhou možnost, ale o zákonný nárok. Tato změna posiluje právní jistotu odsouzených a zároveň klade větší důraz na objektivní hodnocení jejich chování.
Přehledněji stanovené hranice
Novela zároveň systematizuje a zpřehledňuje podmínky týkající se části vykonaného trestu. Základní hranice zůstávají obdobné jako dosud – standardně je třeba vykonat polovinu trestu. U osob, které dosud nebyly ve výkonu trestu odnětí svobody a nebyly odsouzeny za zvlášť závažný zločin, postačí třetina trestu. Naopak u nejzávažnějších trestných činů (například vraždy, některých forem násilných a sexuálních trestných činů, terorismu či dalších vyjmenovaných skutků) je hranice stanovena na dvě třetiny trestu.
U doživotních trestů zůstává minimem dvacet let výkonu trestu.
Přestože se konkrétní procentuální hranice zásadně nemění, novela je přehledněji strukturuje a sjednocuje. Zákon nově jasně vymezuje, co se rozumí „stanovenou částí trestu“, a systematicky rozděluje jednotlivé kategorie odsouzených.
Důraz na skutečné polepšení
Novela podrobněji vymezuje také to, co má soud zohledňovat při posuzování polepšení odsouzeného. Vedle chování ve výkonu trestu a plnění povinností je výslovně zdůrazněna snaha nahradit způsobenou škodu, vydat bezdůvodné obohacení či odstranit jiné škodlivé následky trestného činu.
Významnou roli hraje i přístup k případnému ochrannému léčení, které může předcházet odnětí svobody.
Tím se posiluje princip, že podmíněné propuštění není „odměnou za dobré chování“, ale výsledkem skutečné snahy o nápravu a převzetí odpovědnosti. Aktivní přístup odsouzeného, zejména ve vztahu k oběti a náhradě škody, tak bude mít ještě větší význam než dosud.
Výjimka pro přečiny
U přečinů (všechny nedbalostní trestné činy a ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let) zůstává zachována možnost mimořádného podmíněného propuštění i před dosažením zákonné části trestu.
Pokud odsouzený svým vzorným chováním prokáže, že další výkon trestu není potřebný, soud jej podmíněně propustí i dříve. I zde dochází ke změně formulace – zákon opět pracuje s povinností soudu, nikoli s pouhou možností.
Co novela znamená v praxi?
Nová právní úprava by měla přinést větší právní jistotu a předvídatelnost rozhodování. Odsouzení budou motivováni k aktivní spolupráci na vlastní nápravě a budou přesněji vědět, co se od nich očekává. Zároveň však nelze očekávat automatismus. Klíčové bude, jak soudy vyloží pojem „prokázal polepšení“ a jak přísně budou hodnotit prognózu budoucího řádného života.
Praxe nepochybně otevře i další témata. Jak velká a konkrétní musí být snaha o náhradu škody? Bude postačovat pravidelná, byť částečná úhrada, nebo se bude vyžadovat maximální možné úsilí bez ohledu na osobní poměry? A jak se promítne délka vykonaného trestu do hodnocení změny osobnosti odsouzeného? Jakou roli mohou sehrát okolnosti, jako je stabilní rodinné zázemí, příslib zaměstnání či závěry odborných posudků? Význam jmenovaných okolností nám ukáže až rozhodovací praxe soudů.
Je zřejmé, že kvalitně připravený návrh na podmíněné propuštění bude mít ještě větší význam než dosud. Nestačí pouze „odsedět“ zákonem stanovenou část trestu. Rozhodující bude schopnost přesvědčivě doložit skutečnou změnu postoje a realistickou perspektivu řádného života po propuštění.
Potřebujete se zorientovat nebo podat návrh?
Novela § 88 trestního zákoníku představuje významný posun v oblasti výkonu trestu a podmíněného propuštění. Pokud se Vás nebo Vašeho blízkého tato problematika týká, je vhodné situaci individuálně posoudit a připravit strategii odpovídající nové právní úpravě.
Naše advokátní kancelář NEST LEGAL s.r.o. se dlouhodobě a široce věnuje trestnímu právu, včetně zastupování ve věcech podmíněného propuštění. Rádi Vám pomůžeme s přípravou návrhu, zastoupením před soudem i s celkovým posouzením možností dalšího postupu a přípravou potřebných dokumentů!
