Nejvyšší soud koriguje častý argument obhajoby
V trestních řízeních se poměrně často objevuje námitka, že svědek byl přítomen hlavnímu líčení ještě před svým výslechem, slyšel výpověď obžalovaného nebo jiných svědků a jeho následná výpověď je proto nepoužitelná. Nejvyšší soud se touto otázkou podrobně zabýval v usnesení sp. zn. 4 Tdo 982/2024 ze dne 29. ledna 2025 a přinesl prakticky významné upřesnění dosavadní judikatury.
Pro advokátní praxi jde o rozhodnutí, které vyvažuje požadavek na spravedlivý proces s potřebou hodnotit důkazy podle jejich skutečné věrohodnosti, nikoliv pouze podle formálních procesních vad.
Co stanoví trestní řád?
Podle § 209 odst. 1 trestního řádu má předseda senátu dbát na to, aby dosud nevyslechnutý svědek nebyl přítomen výslechu obžalovaného ani jiných svědků. Smyslem této úpravy je zabránit tomu, aby svědek svou výpověď vědomě či nevědomě přizpůsoboval již zaznělým skutečnostem.
Jde o jeden ze základních nástrojů ochrany autenticity svědecké výpovědi.
Jaká byla situace v projednávané věci?
Poškozená byla od počátku přítomna v jednací síni jako veřejnost a vyslechla si:
- výpověď obžalovaného,
- výpověď svědka G.,
- výpověď svědka B.
Sama byla vyslechnuta až následně. Obhajoba proto tvrdila, že její výpověď byla ovlivněna předchozím průběhem hlavního líčení a představuje procesně nepoužitelný důkaz.
Nejvyšší soud: Ano, došlo k pochybení. Ne, nejde o nezákonný důkaz.
Nejvyšší soud výslovně potvrdil, že soud prvního stupně skutečně nedodržel postup předpokládaný § 209 odst. 1 trestního řádu. Současně však odmítl závěr, že by takové pochybení automaticky vedlo k nepoužitelnosti výpovědi svědka.
Klíčovým závěrem rozhodnutí je, že:
Porušení § 209 odst. 1 trestního řádu samo o sobě nezakládá nezákonnost důkazu.
Podle Nejvyššího soudu nejde o situaci srovnatelnou například s nezákonným odposlechem nebo domovní prohlídkou provedenou bez soudního příkazu.
Proč není výpověď automaticky nepoužitelná?
Nejvyšší soud upozornil na důležitou formulaci zákona.
Trestní řád neukládá předsedovi senátu povinnost „zajistit“, aby svědek nebyl přítomen jednání. Stanoví pouze, že má „dbát“ na dodržení tohoto pravidla.
Z toho soud dovodil, že zákon nepředpokládá automatickou sankci nepoužitelnosti důkazu.
Pokud je svědek přítomen jednání před svým výslechem, musí soud:
- tuto okolnost vzít v úvahu,
- zkoumat možnost ovlivnění výpovědi,
- hodnotit věrohodnost svědka se zvýšenou obezřetností.
Jak má soud takovou výpověď hodnotit?
Podle Nejvyššího soudu je rozhodující obsah výpovědi a její soulad s ostatními důkazy.
Soud musí zejména posoudit:
- zda svědek pouze reprodukuje již slyšené informace,
- zda jeho výpověď obsahuje vlastní spontánní poznatky,
- zda je konzistentní s dřívějšími výpověďmi,
- zda je podporována dalšími důkazy.
V projednávané věci soudy dospěly k závěru, že výpověď poškozené byla věrohodná, protože byla potvrzena dalšími svědeckými výpověďmi i listinnými důkazy.
Co z rozhodnutí plyne pro obhajobu?
Rozhodnutí představuje důležitý vzkaz pro trestní obhájce.
Námitka porušení § 209 odst. 1 trestního řádu sama o sobě zpravidla nebude stačit ke zpochybnění rozsudku.
Úspěšná obhajoba musí prokázat také konkrétní vliv na obsah výpovědi, změnu výpovědi oproti předchozím verzím, vznik rozporů, účelové přizpůsobení svědecké výpovědi průběhu hlavního líčení Pouhé konstatování procesního pochybení již podle této judikatury nepostačuje.
Praktický dopad pro soudní praxi
Rozhodnutí potvrzuje trend, který lze v judikatuře Nejvyššího soudu sledovat dlouhodobě:
Ne každé procesní pochybení automaticky znamená nezákonný důkaz.
Soudy jsou povinny zkoumat materiální dopad vady na spravedlivost procesu. Pokud je výpověď podpořena dalšími důkazy a neexistují indicie jejího ovlivnění, nebude zpravidla důvod ji z dokazování vyloučit.
Závěr
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Tdo 982/2024 přináší jasný závěr: přítomnost dosud nevyslechnutého svědka v jednací síni představuje procesní pochybení, nikoliv však automaticky důvod pro nepoužitelnost jeho výpovědi.
Pro advokátní praxi je podstatné, že při namítání porušení § 209 odst. 1 trestního řádu bude třeba argumentaci zaměřit nikoliv pouze na samotnou existenci vady, ale především na její konkrétní dopad na věrohodnost a obsah svědecké výpovědi.
V naší advokátní kanceláři NEST LEGAL s.r.o. se problematice trestního řízení a to i vedení řízení po procesní stránce věnujeme běžně a pokud máte pochybnost o tom, že ve Vaší věci nebylo postupováno v souladu se zákone neváhejte se na nás obrátit!
