Řešení sporů nemusí vždy znamenat zdlouhavé řízení před státním soudem. V podnikatelské praxi se stále častěji uplatňuje rozhodčí řízení, jehož nejvýznamnější institucí v České republice je Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky (dále jen „Rozhodčí soud“). Tento článek přináší základní přehled o jeho fungování, struktuře a významu pro podnikatele.
Co je Rozhodčí soud a jaká je jeho role ve světe práva
Rozhodčí soud představuje jedinou stálou arbitrážní instituci v České republice, která nabízí alternativu ke klasickému soudnímu řízení. Jeho historie sahá až do roku 1949 a dnes patří mezi respektované rozhodčí instituce nejen v České republice, ale i v mezinárodním měřítku. Na rozdíl od státních soudů rozhoduje spory na základě dohody stran, nejčastěji prostřednictvím rozhodčí doložky ve smlouvě. Rozhodčí nález má přitom stejnou právní sílu jako soudní rozsudek a je vykonatelný i v zahraničí. Rozhodčí řízení je upraveno zákonem č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.
Výhody rozhodčího řízení
Rozhodčí řízení je mimosoudní způsob řešení sporů nezávislými a nestrannými rozhodci, který bývá v praxi vyhledáván především pro svou rychlost a efektivitu, které výrazně převyšují standardní soudní řízení. Významnou roli hraje také odbornost rozhodců, kteří bývají specialisty na danou problematiku, a dále neveřejnost, tedy diskrétnost, řízení, která je pro podnikatele často klíčová. Výhodou je rovněž flexibilita celého procesu, jelikož strany mají možnost ovlivnit výběr rozhodce, jazyk řízení nebo místo, kde bude řízení probíhat.
Jak se jmenují a volí rozhodci?
Jedním ze základních principů rozhodčího řízení je možnost stran podílet se na výběru rozhodce. V praxi si každá ze stran zpravidla jmenuje svého rozhodce a tito rozhodci následně volí předsedu rozhodčího senátu, pokud se strany nedohodnou jinak. Všichni rozhodci musí splňovat požadavky bezúhonnosti, plné svéprávnosti, nezávislosti a nestrannosti a jejich jmenování podléhá potvrzení předsedou Rozhodčího soudu. Pokud strany rozhodce nejmenují nebo dojde k procesním komplikacím, jmenuje rozhodce právě předseda soudu. Rozhodčí soud přitom disponuje širokým seznamem odborníků z řad advokátů, akademiků i dalších specialistů z praxe.
Na Rozhodčím soudu zkrátka neriskujete, že Váš případ bude rozhodovat někdo, kdo s danou oblastí práva nemá dostatečné zkušenosti.
Organizační struktura Rozhodčího soudu
V čele Rozhodčího soudu stojí aktuálně třináctičlenné předsednictvo, které je jmenováno představenstvy Hospodářské komory a Agrární komory na určité funkční období dané zákonem č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Předsednictvo volí ze svých řad předsedu a jeho místopředsedy. Předsednictvo jedná jménem Rozhodčího soudu, řídí jej, dohlíží na jeho řádné fungování a rozhoduje o některých procesních otázkách.
Samotný Rozhodčí soud je nezávislou institucí, která funguje na základě vlastního statutu a řádů, jež upravují průběh rozhodčího řízení, vždy však v souladu s právními předpisy vyšší právní síly.
Rozhodčí soud sídlí v Praze, provozuje však několik poboček – v Brně, Ostravě
Jaké spory Rozhodčí soud řeší?
Rozhodčí soud se ze své podstaty zabývá především majetkovými spory mezi podnikateli a mezinárodními obchodními spory, tedy typicky situacemi, kde je pro strany klíčová rychlost, odbornost a možnost řešit spor mimo klasické soudní řízení. Významnou oblast jeho působnosti představují rovněž spory týkající se internetových domén, a to jak na národní, tak i mezinárodní úrovni, jelikož tato agenda vyžaduje kombinaci právních i technických znalostí a často přesahuje hranice jednoho státu. Naopak je třeba upozornit, že spory ze spotřebitelských smluv uzavřených po roce 2016 již nelze před tímto soudem projednávat a rozhodovat.
Statistika a praxe
Rozhodčí soud patří mezi dlouhodobě vytížené instituce a za dobu své existence rozhodl desetitisíce sporů. V posledních letech navíc reaguje na potřeby moderního podnikatelského prostředí i rozvojem online řízení, které umožňuje rychlejší a efektivnější průběh sporů. Typickým znakem rozhodčího řízení je přitom kratší doba trvání ve srovnání s řízením před státními soudy. Průměrná délka řízení se pohybuje okolo 100 dní.
Co si z toho odnést?
Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR představuje efektivní a flexibilní nástroj řešení sporů, který je vhodný zejména pro podnikatelské vztahy. Jeho hlavní přínos spočívá v rychlosti, odbornosti a možnosti přizpůsobit průběh řízení konkrétním potřebám stran. Základním předpokladem jeho využití je však správně formulovaná rozhodčí doložka, která může zásadně ovlivnit průběh i výsledek případného sporu.
Pokud zvažujete využití rozhodčího řízení nebo potřebujete posoudit vhodnost rozhodčí doložky ve smlouvě, je vhodné věnovat této otázce pozornost již při uzavírání kontraktu. Správně nastavený mechanismus řešení sporů může v budoucnu ušetřit značné náklady i čas.
