Svěřenský fond je efektivní právní nástroj pro ochranu, správu a předání majetku. Umožňuje vyčlenění majetku zakladatele za účelem jeho správy pro konkrétní osoby nebo stanovený účel. Tento institut byl v České republice zaveden zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem, účinným od roku 2014, konkrétně v § 1448-1474. Vyčleněním majetku do svěřenského fondu ztrácí zakladatel nad tímto majetkem vlastnická práva. Majetek nemá vlastníka, ale je spravován svěřenským správcem podle pravidel stanovených statutem fondu. Více o základních principech svěřenských fondů a jejich zakládání se dozvíte v našem předchozím Svěřenský fond IV., Svěřenský fond III., Svěřenský fond II., Svěřenský fond: Inovativní nástroj pro správu a ochranu majetku.
Vedle ochrany majetku před právními riziky, zajištění jeho dlouhodobé správy a plynulého mezigeneračního předání poskytují svěřenské fondy vysokou míru anonymity, což je významným faktorem pro mnoho zakladatelů a primárním tématem následující pasáže tohoto článku.
Daňové a účetní aspekty svěřenského fondu
Svěřenský fond je pro účely daně z příjmů považován za fiktivního poplatníka – právnickou osobou. Ačkoli ve skutečnosti není právnickou osobou, jež nemá právní osobnost ani sídlo, tak z daňového hlediska se na něj nahlíží jako na právnickou osobu.
Svěřenský fond je tedy poplatníkem daně z příjmů právnických osob a má povinnost se registrovat k dani a podávat daňová přiznání.
Předmětem daně z příjmů právnických osob je zisk svěřenského fondu, který podléhá 21% dani z příjmu. Pokud svěřenský fond dosáhne zákonem stanového obratu, tak se stává rovněž plátcem DPH.
Svěřenský fond je plátcem srážkové daně, a to zejména při výplatách obmyšlených, pro které platí zvláštní pravidlo tzv. fikce přednostní výplaty zisku. Jelikož při výplatě obmyšleným se uplatňuje ustanovení § 21c ZDP, podle něhož se nejprve plní ze zisku fondu a až následně z ostatního majetku (tzv. plnění z podstaty). Tento princip však v praxi často způsobuje potíže, zejména při evidenci zisku minulých let, a může vést k nerovnoměrnému zdanění jednotlivých obmyšlených.
Výplaty mohou být zdaněny srážkovou daní nebo se zahrnují do daňového přiznání v závislosti na povaze příjmu.
Obmyšlený může plnění získat jako příjem z kapitálového majetku, jako takový by byl zdaněný srážkovou daní 15 % nebo jako ostatní příjem, za který se považují bezúplatné příjmy obmyšleného nebo obecně bezúplatný příjem zdanitelné dle ustanovení § 10 ZDP.
V určitých případech však může být plnění osvobozeno od daně. Podle § 10 odst. 3 ZDP se osvobození například uplatní, pokud je obmyšlený přímým příbuzným zakladatele fondu, nebo pokud zakladatel s obmyšleným sdílel po dobu alespoň jednoho roku společnou domácnost. Při splnění těchto podmínek může být plnění zcela osvobozeno od daně.
Co se týče účetního aspektu, tak svěřenský fond je účetní jednotkou dle zákona o účetnictví. Je povinen vést účetnictví po celou dobu své existence, tedy od svého vzniku až do svého zániku. Ke dni vzniku je povinen sestavit zahajovací rozvahu. Za vedení účetnictví odpovídá správce svěřenského fondu.
Pro účely účetnictví je zásadní, zda se jedná o svěřenský fond soukromý nebo veřejně prospěšný. Soukromý svěřenský fond se řídí vyhláškou č. 500/2002 Sb., zatímco veřejně prospěšný svěřenský fond podléhá vyhlášce 504/2002 Sb.
Plnění beneficientům a daňové aspekty
Jedním z klíčových aspektů svěřenského fondu je možnost poskytování plnění obmyšleným osobám (beneficientům), a to za podmínek stanovených ve statutu fondu nebo ve smlouvě uzavřené mezi fondem a beneficientem.
A jak je to vlastně s daňovým režimem? Plnění beneficientů podléhá odlišenému způsobu zdanění, a to podle toho, zda jde o plnění ze zisku fondu nebo plnění z ostatního majetku (tzv. plnění z podstaty). Plnění ze zisku fondu se považuje za příjem z kapitálového majetku (§ 8 ZDP), zdaněno srážkovou daní 15 %, bez možnosti uplatnit výdaje. Plnění z ostatního majetku se považuje za bezúplatný příjem podle § 10 ZDP a jako takový se zdaňuje v daňovém přiznání z dani příjmů fyzických osob, přičemž je možné uplatnit výdaje, případně využít osvobození dle § 10 odst. 3 ZDP (jak již bylo uvedeno výše v článku).
Právní fikce § 21c ZDP se uplatní pouze tehdy, pokud svěřenský fond v okamžiku distribuce majetku eviduje v účetnictví nějaký zisk minulých let. Je-li takový zisk z minulého období v okamžiku výplaty předmětného majetku v účetnictví evidován, tak se postupuje podle právní fikce vymezené v § 21c ZDP, a to až do výše zisku minulých let, resp. maximálně však do výše účetního zisku sníženého o doposud vyplacená plnění „ze zisku“. V praxi se jedná o složitou problematiku, jelikož dochází ke komplikacím z hlediska administrativy a nespravedlnosti mezi obmyšlenými. Může totiž dojít k nerovnostem mezi jednotlivými obmyšlenými v důsledku aplikace § 21c ZDP. Například jeden beneficient bude zdaněn při výplatě ze zisku, zatímco jiný, který plnění obdrží později z majetku fondu, daň neplatí nebo se jedná o situaci, kdy je plnění dřívějšího obmyšleného zdaněno více než pozdějšího obmyšlený za jinak stejných podmínek.
Majetek fondu
Co se týká majetku fondu – věcí movitých nebo nemovitých, které jsou obmyšleným bezúplatně využívány. Z pohledu daní se jedná o bezúplatný příjem příjemce plnění. U fyzické osoby osvobozený příjem za splnění podmínek pro osvobození. U osoby právnické by se jednalo o příjem zdanitelný.
Vyčleněný majetek
Při založení a vzniku svěřenského fondu je vkládán majetek zakladatelem, následně může být majetek vložen i dalšími osobami.
V případě vkladu majetku fyzickou osobou nedochází k prodeji, a tudíž nevzniká zakladateli ani vkladateli výdaj ani náklad a z pohledu fondu výnos nebo příjem. Z daňového hlediska je tento krok ekvivalentní vkladu do obchodní korporace, a proto nepředstavuje zdanitelný příjem.
V případě vkladu od osoby právnické platí obdobně jako u fyzické osoby. Avšak vstupní cena majetku u vkladatele je snížená o daňové odpisy uplatněné vkladatelem.
Založení svěřenského fondu na klíč
Potřebujete pomoct se založením svěřenského fondu? Umíme pro Vás zvolit adekvátně nastavený statut svěřenského fondu, pomůžeme i s volbou správce a také s vložením majetku do svěřenského fondu či založením účtu v bance.
