Dohoda o provedení práce (DPP) patří i nadále mezi nejrozšířenější a nejflexibilnější typy pracovněprávních vztahů v České republice. Zaměstnavatelům umožňuje rychle a jednoduše zajistit pracovní sílu, typicky pro sezónní, krátkodobé nebo nárazové práce, a současně minimalizovat administrativní zátěž. Pro zaměstnance pak DPP často představuje dostupný způsob přivýdělku, který může být při splnění zákonných podmínek daňově i odvodově výhodný.
Platná právní úprava a základní pravidla
Dohoda o provedení práce je upravena v § 75 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.). Umožňuje vykonávat práci mimo klasický pracovní poměr, přičemž zásadním omezením je maximální rozsah 300 odpracovaných hodin v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele, a to bez ohledu na to, kolik jednotlivých dohod o provedení práce spolu zaměstnanec a zaměstnavatel uzavřou. Dohoda musí mít vždy písemnou formu a obsahovat vymezení rozsahu práce a dobu, na kterou se sjednává. V praxi bývá její součástí rovněž ujednání o výši odměny.
Zdanění a odvody u DPP – co se mění v letech 2026 a 2027?
Dohody o provedení práce byly tradičně spojeny s uplatňováním tzv. srážkové daně, tedy jednorázového zdanění příjmu bez nutnosti podávat daňové přiznání. Tento režim zůstává zachován i pro rok 2026. Od roku 2027 však dojde ke změně – srážková daň bude nahrazena daní zálohovou. Pokud pracovník v režimu DPP nepodepíše prohlášení k dani, bude mu z příjmu sražena záloha na daň, která se však nebude zahrnovat do ročního zúčtování daně prováděného zaměstnavatelem. Zároveň však vznikne možnost tyto příjmy dobrovolně zahrnout do daňového přiznání a uplatnit případné slevy na dani či daňové zvýhodnění, což může být pro některé pracovníky ekonomicky výhodné.
Z hlediska sociálního a zdravotního pojištění zůstává zachován princip limitu měsíční odměny. Zatímco v roce 2025 se pojistné neodvádí, pokud odměna nepřesáhne 11 500 Kč, od 1. ledna 2026 se tento limit zvyšuje na 12 000 Kč. Překročení této hranice zakládá povinnost odvádět pojistné, přičemž výše odměny se posuzuje vždy samostatně ve vztahu ke konkrétnímu zaměstnavateli, a to bez ohledu na počet uzavřených DPP za daný kalendářní měsíc.
Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ)
Od roku 2026 dojde k zásadní změně v komunikaci zaměstnavatelů se státními orgány, a to prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Tento nový systém nahradí dosavadní přihlašování a odhlašování zaměstnanců k nemocenskému pojištění i pravidelné měsíční přehledy podávané České správě sociálního zabezpečení. Zaměstnavatelé budou nově prostřednictvím jednoho měsíčního formuláře předávat širší okruh údajů, a to za každého zaměstnance jednotlivě, včetně informací rozhodných pro výpočet zálohy na daň ze závislé činnosti. Z tohoto důvodu se povinnost hlášení bude vztahovat i na osoby pracující na dohody, a to i tehdy, pokud nejsou účastny nemocenského pojištění. Zdravotní pojištění systém JMHZ neřeší a v tomto ohledu zůstávají dosavadní postupy beze změny.
Nové výhody a změny pro specifické skupiny pracovníků
Zákonodárce pamatuje rovněž na specifické skupiny pracovníků, zejména na sezónní práce v zemědělství. Pro tyto účely bude v období od 1. dubna do 30. listopadu výrazně navýšen limit odpracovaných hodin, a to z běžných 300 až na 1 280 hodin ročně. Zároveň bude při splnění zákonných podmínek uplatněn zvýhodněný režim v oblasti sociálního pojištění.
Závěr
Dohody o provedení práce zůstávají i po roce 2026 atraktivním nástrojem pro krátkodobou a příležitostnou spolupráci. Změny, jako je zvýšení limitu pro odvody či zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele, však kladou vyšší nároky na orientaci v právní úpravě a správné nastavení interních procesů. O to důležitější je těmto novinkám porozumět a včas vyhodnotit jejich dopady jak z pohledu zaměstnavatelů, tak samotných pracovníků.
Nevíte si rady s uzavíráním nebo správou dohod o provedení práce, povinnostmi vůči úřadům či optimalizací personálních procesů? Naše advokátní kancelář je vám plně k dispozici – pomůžeme vám najít právně bezpečné a obchodně efektivní řešení.